Poslední z nejsilnějších ročníků míří na střední školy. Tisíce dětí zřejmě opět čeká zklamání, zní i ze škol
PŘIJÍMAČKY NA STŘEDNÍ ŠKOLY
Na střední školy se brzy začnou hlásit děti z ročníku, v kterém se narodilo přes 115 tisíc dětí. Je to poslední z nadprůměrně silných ročníků narození 2008 – 2010 a stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí.
Zpoždění, s kterým se v některých krajích zatím alespoň kosmeticky začalo řešit navyšování kapacit středních škol, už sérii silných ročníků spasí spíše těžko. K větším změnám může dojít až v řádu několika let, kdy se však zároveň začne ztenčovat dětská populace. Mluví se zejména o míjení nabídky a poptávky středoškolských oborů. Ministerstvo razí tezi výrazně jejich nabídku proškrtat a apeluje na rozšiřování všeobecnějšího zaměření. To však naráží i na tradiční spor v krajích, kde do procesu zasahuje i poptávka zaměstnavatelů.
V minulém roce na rozkol mezi nabídkou a poptávkou poukázal i výzkum Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě UK, který se týkal poptávky a reálné nabídky v Praze a Středočeském kraji. „Převážná většina žáků (85 %) z Prahy a Středočeského kraje chce získat maturitní vzdělání, školy ale žákům devátého ročníku nabízely ve Středočeském kraji 42 % a v Praze 25 % míst v nematuritních oborech. Do prvního ročníku středních škol pak k září 2023 do nematuritních oborů nastoupilo 22 % žáků v Praze a 37 % žáků ve Středočeském kraji. Právě v oblasti nematuritního studia spatřujeme největší míru nesouladu mezi poptávkou žáků a rodičů a nabídkou oborů středních škol,“ uvedli tehdy autoři výzkumu.
Podobně pak na rozdíl v poptávce a nabídce poukázal i průzkum organizace PAQ Research. Všeobecnou střední školu chce pro své děti 32 procent rodičů, vyplynulo z průzkumu mezi asi 6800 rodičů dětí ve věku pět až 16 let v mateřských a základních školách, zejména se zaměřením na rodiče dětí v posledních dvou ročnících základních škol. Současný podíl žáků přijatých do všeobecného vzdělávání je podle výzkumníků 18 procent. Místa ve všeobecných oborech chybí ve všech krajích, poptávka rodičů nejvíc převyšuje nabídku v Karlovarském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Místa výrazně chybí také v Praze, kam se hlásí i žáci ze Středočeského kraje, tvrdí PAQ Research.
Upozorňují na to s předstihem i samotné školy. „Vliv silnějších populačních ročníků se projevuje na větší konkurenci při přijímacích zkouškách. Jako výběrová škola vidíme, že v posledních třech letech se hlásí absolutní většina uchazečů, která má na základní škole jedničky, dvojky, zatímco dříve v demograficky slabších letech byly častěji zastoupeny i přihlášky s horším prospěchem,“ uvedl ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze Martin Vodička. „Zatímco v minulosti byly učební obory určitou jistotou pro neúspěšné uchazeče na střední školy, teď je situace jiná a ani na odbornou školu se nedostane každý,“ uvedl ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ) Miloslav Janeček.
Jak už od událostí v posledních dvou letech ukazují snahy situaci rychle „zalepit“, dostačující navýšení kapacit by poskytla zejména výstavba nových škol či rekonstrukce vhodných objektů. A to je otázka na roky. Například v Praze vidí jako optimistický předpoklad, pokud by se něco takového podařilo v horizontu tří let, praxe přitom podobné rychlosti příliš nenapovídá. Kromě fyzických kapacit pak existuje i problém personální.
V posledních třech letech míří na školy nejsilnější ročníky od devadesátých let. Před rokem nastupující ročník 2008 byl na počet narozených dětí nejsilnější za posledních 30 let, narodilo se přes 119 tisíc dětí. Letos pak nastupoval ročník 2009, v kterém se podle dat Českého statistického úřadu narodilo přes 118 tisíc dětí. Nyní je na řadě ročník 2010, v kterém se narodilo přes 117 tisíc dětí. Pak už následuje značný pokles, v roce 2011 se narodilo už „jen“ kolem 108 tisíc dětí.
I zde platí, že nejde vnímat situaci plošně, napříč kraji i uvnitř nich panují zásadní rozdíly v tlaku na kapacitu i na výběrových školách. Například v Praze se kvůli zájemcům ze Středočeského kraje i očekávané migraci předpokládá v příštích letech další růst tlaku na kapacity některých oborů.
Na problém kapacit pak ukázalo podle dat jednotné přijímací zkoušky letos i samotné ministerstvo školství. „Hlavním důvodem nepřijetí uchazečů hlásících se z 9. ročníků ZŠ na jejich nejpreferovanější střední školu byl převis poptávky nad nabídkou určitého druhu středních škol. Deváťáci s trvalým bydlištěm v Praze, kteří nebyli přijati na svoji nejpreferovanější školu, dosahovali nejvyššího průměrného bodového zisku z JPZ v celorepublikovém průměru,“ uvedlo ministerstvo v hodnocení.
