Piráti se sejdou kvůli svému volebnímu debaklu. Bartoš chce stranu zreformovat

Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že Piráti mají problém s oslovováním voličů. Nejsou vidět a když už, tak ve špatném. Alespoň tak situaci vnímají experti, které oslovilo Echo24. A vidí to tak i samotní Piráti, kteří na sobotu svolali republikový výbor, který má neúspěch ve volbách řešit. O personálních změnách se představitelé strany nechtějí veřejně bavit, nicméně předseda strany Ivan Bartoš redakci řekl, že členům širšího vedení představí zásadní strukturální reformy.

Republikový výbor se sejde na návrh náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba, který podpořil potřebný počet členů výboru. Předseda Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že zítřejší zasedání širšího vedení strany bude prvním, kde si Piráti řeknou, jak budou vyhodnocovat kampaň a výsledky voleb do EP. „Půjde nicméně o vyhodnocení a diskuzi uvnitř strany, což je ostatně součástí každého povolebního období. Osobně si myslím, že budeme muset provést vnitřní reformy, které s republikovým vedením představím,“ řekl Bartoš.

Reformy se podle něj mají týkat jednak změn vedení dalších kampaní a jejich fungování, ale také nutných změn struktury ve straně. „Cílem je, aby v naší prezentaci bylo jasnější, jak jako strana fungujeme a co pro voliče děláme, že jsme tahouni v digitalizaci, garantujeme svobodnou, prosperující a fungující společnost, prosadili jsme řadu změn, které lidem šetří čas, nervy i peníze. Máme reálné výsledky v klíčových částech plnění dlouhodobého i volebního programu a jako jediní máme 15 let čistý štít,“ uvedl Bartoš.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová pro Echo24 řekla, že sobotní zasedání bude spíše prvním z dlouhodobějšího procesu v rámci kterého budeme vyhodnocovat kampaň a výsledky do EP a v rámci kterého budou Piráti přijímat potřebná opatření pro změnu vedení dalších kampaní a jejich fungování. „Za sebe pak očekávám, že se budeme bavit právě o kampani a výsledcích v evropských volbách. Že zazní i konkrétní návrhy na to, jak ke kampaním přistupovat co nejlépe do budoucna, a konkrétní kroky, jak se z výsledků poučit,“ uvedla Richterová.

Člen republikového výboru a neúspěšný kandidát do europarlamentu David František Wagner pro Echo24 řekl, že personální změny nevnímá jako nutnost. „Jako člověk, co roky pracuje v Republikovém výboru strany a zároveň se podílel na řadě kampaní hlavně věřím, že se nám povede změnit naše vnitřní procesy tak, abychom mohli efektivně kampaňovat. Pro personální změny ve vedení strany osobně nevidím důvod, ale to samozřejmě není jen na mě,“ uvedl pro Echo24 Wagner.

Další členka výboru Jana Michailidu, která sama měla nedávno s vedením strany spory kvůli svému údajnému příklonu ke komunismu, pro Echo24 řekla, že neočekává personální změny, ale spíše návrhy strukturálních změn. „Myslím si, že to poslední, co v této situaci potřebujeme, je rozklížené nebo neexistující vedení. Pro stranu i pro jednotlivé členy je důležité, aby měli jistotu, že vedoucí figury společně pracují na tam, abychom z této situace vyšli vítězně a pokud možno směrem k dlouhodobé politické relevanci,“ uvedla Michailidu.

Experti: Piráti nejsou vidět

Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci pro Echo24 řekl, že Piráti v tuto chvíli nejsou mrtvá strana, jak bylo po eurovolbách zmiňováno v médiích, protože mají vybudované celostátní struktury, disponují dobrovolníky, jsou zastoupeni na všech patrech politiky. „Nyní doplácí na účast ve vládě, nejsou vidět a volič si s nimi nedokáže propojit žádný viditelný úspěch. Mezi voliči vlády je ceněna práce ministra zahraničí, nicméně tuto oblast ve volbách téměř nikdo nereflektuje. Dřívější energie se vytratila a ve volební kampani, která byla neviditelná, jsme viděli rozhádanou stranu,“ řekl Šaradín.

Podle politologa Otto Eibla z Masarykovy univerzity v Brně je problém hlavně to, že o Pirátech je slyšet více hlavně v okamžiku, kdy řeší nějaký problém. „Jinak jsou vidět podstatně méně. Jestli je strana v tuto chvíli mrtvá, to bych si tvrdit nedovolil, každopádně má velký problém – už několikátý volební neúspěch. Je ale klidně možné, že svůj potenciál Piráti už vyčerpali – lidé, kteří je jako ‚protestní‘ stranu volili v roce 2017 (tedy v době jejich největšího úspěchu) mohli být zklamaní z toho, co se dělo potom, volby v roce 2021 zklamání jen potvrdily. A původní pirátští voliči buď hledají alternativu jinde, nebo nevolí,“ řekl pro Echo24 Eibl.

Pirátům zároveň podle Pavla Šaradína posílila konkurence, do stejného liberálního prostoru směřuje STAN, který se vzdal svého hlavního tématu, obhajoby samospráv. To ztěžuje jejich pozici. „V současné době Piráti musí doufat v nějaký viditelný vládních úspěch, nebo důsledně hájit svůj program a dostat se do konfliktu s konzervativní částí vlády. Což by znamenalo, odchod z vlády. Vzhledem k tomu, jak podstatná část členů pracuje pro vládní administrativu, je však druhá cesta méně pravděpodobná,“

Žádná rychlá a jednoduchá cesta ke zlepšení se asi nenabízí – může dojít ke změně na postu předsedy a nová předsedkyně/předseda se může pokusit o restart – změnit by se asi měla intenzita, s jakou se budou prosazovat ve veřejném prostoru a možná i témata, o kterých mluví. Mohou samozřejmě odejít z vlády, o čemž se bude chvíli psát, ale nevím, jestli to je ten největší problém, který Piráti řeší.