Vakcínu proti covidu dostaly desítky tisíc těhotných. „Nebyla bezpečná ani efektivní“

Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování proti covidu-19 u těhotných i přesto, že dodnes nejsou dostupné zcela průkazné studie o jejich zdravotní nezávadnosti, tvrdí imunoložka Zuzana Krátká. Po letech se podle ní ukazuje, že vakcinace těhotných nebyla „bezpečná ani efektivní“ a doporučení vakcinologů jsou podle ní založená „na vodě“.

Problematice očkování těhotných se věnuje doktorka Krátká spolu se statistikem profesorem Arnoštem Komárkem v článku publikovaném na stránkách internetového deníku Echo24. Oba jsou zakládajícími členy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, které vzniklo v polovině roku 2021.

Domnívají se, že vakcinace těhotných mRNA vakcínami byla během covidové epidemie přijata zbytečně rychle, aniž bychom měli výsledky „kvalitní randomizované studie“. Imunoložka Krátká dokonce tvrdí, že v úvodních studií bylo patrné více potratů v očkovaných skupinách.

U mRNA vakcín proti covidu byly podle nich odpovídající studie provedeny pouze na dospělých a na dětech. „Očkování těhotných žen však bylo povoleno v době, kdy příslušné instituce (FDA, CDC, ECDC) neměly tento typ studií k dispozici. Jediná prospektivní randomizovaná studie byla zahájena firmou Pfizer-BioNTech v únoru 2021, bohužel stále ještě není uzavřena. Poslední data byla doplněna v listopadu 2024,“ píší autoři. Studii blíže rozebírají také zde.

„Původně byl plánován nábor 4 tisíc těhotných žen, ale ve finále má studie pouze 10 % účastníků – výsledky máme pouze od 348 matek a 335 dětí,“ dodávají. I přesto, že sami autoři článku přiznávají, že tato studie má poměrně malou sílu prokázat jak účinnost, tak (ne)bezpečnost vakcín pro těhotné, její závěry označují Krátká s Komárkem za „závažné“.

Studie podle dvojice jednak neprokázala, že by vakcína byla účinná proti infekci SARS-CoV-2, a za druhé – výsledky podle nich naznačují ve spojení s vakcínou možná zdravotní rizika u novorozenců.

Doslova píší: „Navzdory poměrně malému rozsahu studie její výsledky naznačují poměrně zásadní problém s bezpečností vakcín, alespoň co se týká výskytu závažných vrozených a vývojových vad u novorozených dětí. Navíc děti z kontrolní skupiny, jejichž zdravotní stav byl sledován ještě šest měsíců po vakcinaci, byly vystaveny nepřímému vlivu vakcinace, když byla Comirnaty po porodu podána jejich matkám. Děti z kontrolní skupiny byly krmeny mateřským mlékem očkovaných matek, nelze tedy mluvit o skutečně ,negativní´ kontrolní skupině.“

Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL) přitom opakovaně upozorňoval i na základě informací Evropské lékové agentury (EMA), jako např. 18. ledna 2022, že „mRNA vakcíny proti covid-19 nezpůsobují komplikace v těhotenství a nejsou tak rizikem pro těhotné ženy a jejich děti“.

Krátká s Komárkem dodávají, že Česká vakcinologická společnost stále vakcinaci těhotných žen proti covidu-19 doporučuje, a to v jakékoli fázi těhotenství. Podle dat, která si vyžádala dnes již bývalá nezávislá senátorka Jitka Chalánková u ministra zdravotnictví, bylo mezi lety 2021 a 2023 v Česku očkováno v těhotenství více než 23 tisíc žen.

Z toho porodilo dítě 4 610 žen očkovaných v těhotenství v roce 2021, 17 872 žen v roce 2022 a v roce 2023 už jen 623 žen. Důležitou roli v hektickém schválení vakcinace „pro všechny“ podle Komárka a Krátké sehrál zejména celospolečenský tlak na neočkované. Mnoho žen navíc dostalo v průběhu těhotenství více než jednu dávku vakcíny, z nichž ty proti novým variantám viru neměly být údajně ani testované v klinických studiích.

„Ženy byly k vakcinaci vybízeny vakcinology, gynekology a praktickými lékaři na základě odborných doporučení vydávaných vedením České vakcinologické společnosti ČLS JEP, právní zodpovědnost za doporučení však nenesla ČVS, ale vedení České lékařské společnosti. Doporučený postup nebyl závazný, ale byl pro lékaře odborným obecným vodítkem, jak by měl postupovat. Každý jednotlivý případ měl lékař v konkrétních podmínkách posuzovat samostatně. Nicméně pokud se od odborného postupu odchýlil, musel být připraven v případě vzniklého problému svůj postup obhájit. Tedy lékaři měli možnost neočkovat, pokud považovali postup za non lege artis, ale mnozí důvěřovali ve správnost doporučení expertů.“

Celý článek Zuzany Krátké a Arnošta Komárka si můžete přečíst zde.