Banky se přou s vládou o stavební spoření. Není účelně na bydlení a stojí miliardy

Stavební spoření mají v Česku sjednané miliony lidí. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) navrhují nicméně zrušit takzvaný státní příspěvek, který se podle informací ministerstva financí pohybuje ročně okolo 4,3 miliard. Banky nicméně lobbují za to, aby vláda příspěvek nerušila. Jedním z argumentů je i dlouhodobý dopad do rozpočtu v podobě více žádostí na příspěvek na bydlení a jiné formy státní podpory. Ministerstvo financí (MF) ale deníku Echo24 sdělilo, že produkt nepovažuje za účelný a o zrušení vláda velmi vážně uvažuje.

Zrušení či omezení státní podpory u stavebního spoření je jedním ze zvažovaných návrhů odborníků z NERV, jak snížit neudržitelně vysoké schodky státního rozpočtu. „Dlouhodobě jej jednomyslně doporučují ekonomičtí experti, protože ve stávající podobě stavební spoření fakticky funguje jako obyčejné spoření se státní podporou bez povinnosti využít tyto peníze k bydlení nebo stavbě domu. Celkový příspěvek na státní podporu stavebního spoření se každoročně liší, aktuálně se pohybuje okolo 4,3 miliard korun,“ uvedl pro Echo24 Filip Běhal z tiskového oddělení MF.

Banky, které deník Echo24 oslovil, se nicméně shodují na tom, že zrušení podpory by bylo pro stát nevýhodné. Mluvčí společnosti Buřinka, která patří pod Českou spořitelnu, Monika Kopřivová deníku Echo24 řekla, že stavební spoření už 30 let představuje adresný distribuční systém státní podpory, který plní cíle bytové politiky a politiky životního prostředí. „Nicméně role stavebních spořitelen je daleko komplexnějším a společensky důležitějším tématem než pouze úzká diskuse o státní podpoře stavebního spoření, a to především v oblasti dostupnosti bydlení a financování šetrných řešení energetických úspor domácností,“ uvedla Kopřivová.

„Stát přispívá na stavební spoření, resp. na podporu bydlení zhruba 4 miliardy ročně, což je zhruba 0,25 % výdajů státního rozpočtu. Výhody této podpory plynou nejen pro koncové uživatele, ale i pro stát v podobě investic do bydlení. Omezení benefitu v podobě státní podpory by se projevilo zásadním snížením atraktivity stavebního spoření i ochoty lidí spořit na bydlení,“ míní Kopřivová s tím, že zároveň by to ovlivnilo i možnosti stavebních spořitelen poskytovat úvěry. „Právě unikátní konstrukce účelového nezajištěného úvěru umožňuje financovat především rekonstrukce a modernizace bytového fondu včetně úsporných technologií s dostatečně dlouhou dobou splatnosti,“ dodala Kopřivová.

Podobně pro Echo24 hovořil Michael Pupala, předseda představenstva Modré pyramidy, která je součástí Skupiny KB. „Případné zrušení státního příspěvku považujeme za nevýhodné pro stát i občany. Stavební spořitelny by tak ztratily zdroj depozit pro financování levných úvěrů, které podporují energetickou transformaci domácností,“ uvedl Pupala. „Stát tak bude muset začít plnit své cíle v oblasti podpory bydlení a jeho energetické udržitelnosti jiným způsobem. Domácnosti, které nebudou investovat do energetických úspor, budou mít dlouhodobě zvýšené náklady na energie a s tím poroste i pravděpodobnost, že se obrátí na stát a požádají o příspěvek na bydlení nebo jinou podporu,“ dodal Pupala.

Uvažujeme o tom velmi vážně, říká Stanjura

Člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny Vlastimil Nigrin pro Echo24 uvedl, že o stavební spoření je v této době zvýšený zájem, protože stavební spořitelny nabízí nejen zajímavé zhodnocení úspor svých klientů, ale v dnešním období vyšších úrokových sazeb na trhu mohou jejich klienti využít výhodné garantované sazby úvěrů v rozpětí 3, 5 – 4,5 % na financování bydlení.

„Jak ovlivní podmínky stavebního spoření stávajících i nových klientů probíhající politická diskuze o státní podpoře nelze nyní odhadnout, protože variant jejich rozhodnutí je mnoho. Stavební spořitelny pracují s variantou, že přesvědčí politiky o výhodách tradičního způsobu spoření, které podporuje zlepšení bydlení v ČR,“ uvedl Nigrin.

Spořitelny podle mluvčí Monety Zuzany Filipové vyvíjí tlak na vládu prostřednictvím Asociace českých stavebních spořitelen. „Pro klienty, kteří mají sjednané stavební spoření zůstanou i nadále všechny parametry dle sjednané smlouvy v platnosti. Nicméně, co nedokážeme ovlivnit je výše vyplacené podpory u stavebního spoření neb toto je věc diskutované změny zákona. MSS skrze AČSS však vyvíjí tlak na naše zákonodárce aby zachovali právní jistotu a minimálně u běžících smluv žádné změny nepodnikali,“ uvedla Filipová.

Ministr Stanjura prostřednictvím tiskového oddělení MF deníku Echo24 sdělil, že snížení státní podpory u stavebního spoření je jedním z úsporných opatření navržených experty z NERV, o kterém vláda velmi vážně uvažuje. "V tuto chvíli zatím nepadlo žádné finální rozhodnutí, ale v pracovní verzi jednáme u stávajících smluv o snížení státního příspěvku na poloviční částku, tedy nejvýše na tisíc korun ročně,“ vzkázal deníku Echo24 ministr Stanjura prostřednictvím tiskového oddělení MF.

V tuto chvíli nejen k tomuto tématu nadále probíhají jednání pracovních skupin složených ze zástupců stran vládní koalice, které se zabývají obecně všemi doporučeními ke konsolidaci veřejných financí ze strany NERV. Výsledným materiálem z těchto pracovních skupin se poté bude zabývat politické vedení koaličních stran. „Předpokládáme, že tato jednání budou ukončena a konkrétní parametry konsolidačního balíčku představeny v průběhu jara. Následný legislativní proces poté proběhne tak, aby se výsledná opatření s pozitivním fiskálním dopadem promítla již do návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. V roce 2023 tedy stavební spoření žádné změny nečekají,“ řekl pro Echo24 Filip Běhal z MF.