Rusko 5. ledna spustí další vlnu mobilizace, tvrdí šéf ukrajinské rozvědky

Ruské vedení přijalo rozhodnutí začít 5. ledna novou vlnu mobilizace, protože ve válce proti Ukrajině pociťuje nedostatek živé síly, řekl stanici BBC náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Podle něj oproti zářijové mobilizaci nedojde k žádným podstatným změnám. Vojenské správy se nicméně přizpůsobily, a tak se vše odehraje relativně hladčeji, předpokládá Budanov.

"Přijali rozhodnutí od 5. ledna začít další vlnu mobilizace. Nevím, zda to oficiálně vyhlásí právě 5. ledna. Ale v plánech mají zapsáno 5. ledna," řekl Budanov. Rusové mají podle něj obrovské problémy s doplňováním stávajících jednotek a vytvářením nových uskupení. "Chybí jim živá síla," řekl.

Předchozí "částečnou" mobilizaci vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin na konci září. Oficiálně bylo do armády povoláno přinejmenším 300.000 mužů ze zálohy. Putin na konci října ohlásil konec mobilizace, ale nevydal žádný formální příkaz k ukončení mobilizace, a tak podle právníků může kdykoliv pokračovat.

Přinejmenším část mobilizovaných záložníků byla podle četných svědectví vyslána hned na frontu dlouhou asi 1500 kilometrů k doplnění ztrát u bojových jednotek, někteří vzápětí přišli o život. Další části zmobilizovaných rezervistů se již dostalo výcviku.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj nedávno časopisu The Economist řekl, že podobně jako za druhé světové války Rusové někde za Uralem cvičí další armádu o 200.000 mužích, aby možná již v lednu, ale spíše na jaře spustili proti Ukrajině novou ofenzívu. Nepochybuje, že se znovu pokusí dobýt Kyjev.

"Ruská mobilizace zafungovala. Není pravda, že jejich problémy jsou tak strašné, že tito lidé nebudou bojovat. Budou bojovat. Car jim nařídil jít do boje, a tak půjdou bojovat," řekl Zalužnyj. "Studoval jsem dějiny dvou čečenských válek a všechno bylo stejné. Je možné, že nejsou tak dobře vybaveni, ale stejně pro nás představují problém. Podle našich odhadů mají v záloze 1,2 až 1,5 milionu lidí," dodal.

Kyjev naléhá na západní spojence, aby poskytli další těžké zbraně, aby ukrajinští vojáci mohli vytlačit ruské jednotky za hranice země. Ukrajinská protiofenzíva dosud osvobodila asi polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po vpádu z 24. února. Zalužnyj tvrdí, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty (BVP) a 500 houfnic.

Až dosud Ukrajina dostávala od partnerů BVP-1 a BVP-2 sovětské konstrukce, licenčně vyráběné v komunistickém Československu. Spojené státy nyní podle agentury Bloomberg zvažují, že Ukrajině předají bojová vozidla pěchoty Bradley. Ty se oproti sovětským BVP vyznačují lepším pancéřováním a tedy i lepší ochranou posádky před ostřelováním a výbuchy min, což se ve válce jeví jako podstatnější vlastnost než to, že tyto těžší stroje nejsou plavbyschopné. USA mají v rezervách poměrně velké množství starších vozidel Bradley. S jejich podvozkem se ukrajinští vojáci již seznámili, využívají ho totiž raketomety MLRS.