Stát opět není schopný stíhat základní agendu, Jurečka couvá se změnami u dávek uprchlíků

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnil plány ohledně otevření systému dávek válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Důvodem však není to, že by změnil názor na samotný plán, ale zřejmě neschopnost úřadů „procesně a administrativně“ situaci zvládnout. Stát tak pokračuje v letošním selhávání v poměrně základních funkcích, které už vyústilo v problémy s přihláškami na střední školy či s měsíčními průtahy u přiznávání důchodů. A opět hraje roli i roky zanedbávaná digitalizace.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, oznámil ministr práce Marian Jurečka. Podpora uprchlíků se má od července upravit. Peníze od státu budou dostávat jen uprchlické domácnosti, které budou mít nižší příjem než životní minimum a stanovené náklady na bydlení.

Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.

„Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska,“ uvedl Jurečka. Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj „procesně a administrativně“ nezvládlo. „Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce,“ řekl ministr.

Přetíženost úřadů práce dohnala k omluvě i premiéra Petra Fialu (ODS), když se ukázalo, že téměř 20 tisíc důchodců čeká měsíce na přiznání důchodů. Zatížení přitom plyne i z toho, že ministerstvo práce v minulém roce „překvapivě“ rozdmýchalo nevídaný, enormní zájem o předčasné důchody, když lidem sdělilo, že dostanou o tisíce víc a nemusí zatím ani přestat chodit do práce. Další lidé tak nyní žádají o přepočítání důchodů, do kterých chtějí vstoupit. K tomu přibyly mimořádné valorizace. Od ledna se vyplácí také výchovné. O ně požádalo dosud 51 000 mužů a nově teď také žen, které se chystají do důchodu.

Podobně jako měla pomoci digitalizace v případě uprchlických dávek, vláda ji označila za kámen úrazu i v případě důchodů. Současný systém na vyřizování důchodů je starý 40 let a umí ho obsluhovat jen malá skupina zaměstnanců. Už se proto chystá výměna. Jenže nový systém má být hotový za deset let.

V květnu úřady práce vyplatily 71 700 humanitárních dávek. Počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17.700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 325 700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti. Čtyři procenta tvořili senioři. Dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.

Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4860 korun a pro děti 3490 korun. Senioři, postižení a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.

Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. „Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál,“ řekl ministr. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.