Představitelé všech stran ve sněmovně mimo SPD chtějí debatu o vyslání českých vojáků na Ukrajinu

Prezident Petr Pavel v bilančním rozhovoru po roce v úřadu, který vysílala v pátek Česká televize, uvedl, že by „neodmítal debatu“ na téma vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Ozřejmil přitom, že tím nemyslí vyslání bojových jednotek, ale účast českých vojáků na „podpůrných aktivitách“, jako je například výcvik. Na tento prezidentův výrok se pak následně rozproudila debata v pořadu Události, komentáře. S tím, že by taková forma podpory Ukrajiny byla vhodná, souhlasili i všichni představitelé vládní koalice a dokonce i místopředseda hnutí ANO, který ale zdůrazňoval důležitost koordinace v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Nejdůraznějším zastáncem vyslání českých vojáků na Ukrajinu byl v diskuzi ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Téma vyslání vojáků NATO na Ukrajinu bylo i jedním z důležitých témat, kterým se zabýval nedávný pařížský summit a nastolil ho francouzský prezident Emmanul Macron. Premiér Petr Fiala ale tehdy následně vyslání českých vojáků na Ukrajinu odmítl.

Debata na české politické scéně se opět po 14 dnech vrátila k tématu vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Na konci února se tomuto tématu věnoval i mimořádný summit, který hostil v Paříži francouzský premiér Emmanuel Macron. Na to, že by kromě materiální pomoci Ukrajině mělo být tématem summitu i vyslání vojáků do země, které je ve válce s Ruskem, informoval ještě před konáním summitu slovenský premiér Robert Fico, který uvedl, že mu z agendy, která se měla v Paříži řešit „běhal mráz po zádech“.

Téma bylo nyní znovu otevřeno v rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. „Je potřeba udělat jasný rozdíl mezi vysláním bojových jednotek a mezi případnou účastí vojáků na některých podpůrných aktivitách,“ uvedl Pavel v rozhovoru. „Je třeba si říci, že po anexi Krymu a okupování části Donbasu, což v podstatě byla agrese, byť mnohem menšího rozsahu, než dnes, fungovala na území Ukrajiny výcviková mise NATO, jejímiž členy bylo v jednu dobu více než 15 zemí a čítala přibližně asi 1000 osob. Situace se sice změnila, ale konflikt na Ukrajině běží stále, byť většího rozsahu, a Ukrajina je stále suverénní zemí tak, jako byla předtím a z pohledu mezinárodního práva i charty OSN, by opravdu nic nebránilo tomu, aby i vojáci členských států NATO, stejně jako třeba civilisté, se podíleli, asistenčně, na práci na Ukrajině,“ vysvětlil Pavel svůj postoj.

Na dotaz, zda by byl pro účast vojáků členských států NATO na Ukrajině uvedl, že by „debatu na toto téma rozhodně neodmítal“. „Pokud bychom se dokázali se spojenci shodnout, že například místo toho, abychom cvičili ukrajinské vojáky na území členských států NATO a převáželi tisíce (ukrajinských) vojáků třeba do Polska a České republiky, tak dává mnohem větší smysl převézt několik desítek instruktorů na ukrajinské území a cvičit ukrajinské vojáky tam,“ uvedl prezident.

Shoda na půdě NATO

Debatu o tom, zda by měli být na Ukrajinu vysláni vojáci ze západních zemí, podle 1. místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška „musíme podstoupit“. „Řadu věcí by to zrychlilo, zefektivnilo by to pomoc Ukrajině. Já za sebe tam vidím to riziko, že ruská propaganda by to mohla interpretovat jako to, že NATO podporuje Ukrajinu a mohlo by tlačit a v rámci toho, jakým způsobem manipuluje s veřejným míněním, tak by to určitě použilo proti členským státům NATO,“ uvedl Bartošek v pořadu Události, komentáře, ve kterém zástupci všech parlamentních stran reagovali na právě odvysílaný bilanční rozhovor s prezidentem.

„Berte to jako můj soukromý názor, já osobně si myslím, že v případě, že by se jednalo o výcvik, tak si nějakou formu pomoci dovedu představit, ale to je můj soukromý názor. Samozřejmě muselo by se přesně specifikovat, kde, v jakých místech a v jakém rozsahu, ale je to skutečně otázka, ke které by bylo důležité, aby se vyjádřila jak armáda, tak i tajné služby a aby v tom byl nějaký jednotný postoj i v rámci Severoatlantické aliance,“ vysvětlil svůj postoj Bartošek. Souhlas s jeho postojem, pak vyjádřil i místopředseda hnutí ANO Robert Králíček.

I podle Králíčka by taková forma pomoci Ukrajině měla být založena na souhlasu členských států NATO. K debatě o vyslání vojáků na Ukrajinu by pak podle něj mělo primárně docházet na půdě NATO a „pak bychom se měli rozhodnout, jakým způsobem vojáky vyslat,“ domnívá se místopředseda hnutí ANO. „Neměla by to být aktivita několika zemí a neměly by, podle mě, ty výroky být vyřknuty bez toho, aniž by zazněly v nějakém kontextu, nebo byly třeba projednány na alianční půdě, protože podle mě pouze vzbuzují ten strach a možná evokují další napětí ve společnosti,“ uvedl Králíček s tím, že pokud by nebyl konsenzus v NATO, tak by to „nebylo dobré“.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by takový krok měl být poctivě a strategicky vyhodnocen. „V tomhle případě je potřeba udělat strategickou úvahu, co jsou rizika v případě takového kroku a jaké jsou výhody, efekt i pro průběh bojů a pro podobu té pomoci Ukrajině, aby to ve výsledku nebyla třeba medvědí služba a jsem přesvědčený o tom, že tuhle debatu máme vést a vyhodnotit i na základě stratégů, jakým způsobem by to mělo vypadat,“ řekl Kupka. Taková debata je na místě i podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). „Já nejsem expert na vojenské záležitosti, ale pan prezident jím skutečně je, tak věřím tomu, že hovoří se znalostí toho, že to je třeba jedna z těch věcí, která by dnes mohla nějak pomoci zvrátit tu situaci a proto je ta debata na místě,“ komentovala Pavlovo vyjádření Pekarová Adamová.

Dvořák: Udělat to musíme

Souhlasný názor pak víceméně vyjádřila i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). Většinu svého času v odpovědi na otázku moderátora, zda debatu o vyslání vojáků na Ukrajinu z asistenčních důvodů zahájit, jak o tom mluvil prezident Pavel, věnovala Richterová reakci na předchozího mluvčího, Jana Hrnčíře z SPD, který uvedl například to, že „pokud tady někdo říká, že by se měli vojáci naši nebo států NATO zapojit do války v nečlenské zemi NATO, tak prostě říká, že chce rozpoutat světový konflikt“.

Dalším drsnějším vyjádřením, ale z opačného pólu, pak do debaty přispěl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Já si opravdu myslím, že debata o tom, jestli máme nebo nemáme pustit naše vojáky na Ukrajinu je zcela na místě, protože si musíme uvědomit, že pokud je nepošleme na Ukrajinu, tak se velmi snadno může stát, že budou bojovat na našem území a to ne za tak dlouho. My se prostě v tuto chvíli snažíme vytvořit ochrannou zónu před naším územím a máme podle mě právo a povinnost nasadit jakoukoliv metodu, která tomu pomůže. To znamená, že debata o tom, jestli použít nebo nepoužít naše vojáky, je jistě na místě. Je na místě debata o tom, jak ji koordinovat případně s nasazením vojáků NATO, ale pokud se bavíme o asistenčních vojskách, tak si myslím, že tam, pro mě osobně, není žádný důvod se tomu bránit. To je prostě věc, kterou podle mě dělat máme a musíme,“ uvedl.

Práce pro Macrona

Místopředseda ANO Králíček ale zřejmě nenašel pochopení u svého stranického šéfa. Debatovat o vyslání vojáků NATO na Ukrajině je totiž podle Andreje Babiše nepřípustné. Babiš to uvedl v sobotu v komentáři pro server iDNES.cz. „Nejdříve dodáváme zbraně a peníze, pak cvičíme ukrajinské vojáky, pak je začneme trénovat přímo na místě a pak to už je jen krůček k našemu přímému zapojení do války," uvedl Babiš. "Místo toho, aby Macron s Pavlem uvažovali o vysílání vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu, měli by se oba prezidenti zaměřit na to, jak přesvědčit druhou ukrajinskou armádu 650 tisíc mužů, kteří se ukrývají v Evropě, aby šli bránit svou vlast,“ dodal v komentáři.

O tom zda poslat nebo neposlat vojáky NATO na Ukrajinu, jednali evropští lídři na konci února v Paříži. Podle polského prezidenta Andreje Dudy se na toto téma rozpoutala dokonce nejbouřlivější diskuze z celého summitu. Ke shodě mezi představiteli jednotlivých zemí ale v Paříži nedošlo.

Již před cestou na summit český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česko se vysílat vojáky na Ukrajinu nechystá. Reagoval tak na vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica, že několik členských zemí NATO a Evropské unie zvažuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu. Ke shodě Fialy a Fica na toto téma pak došlo i na summitu Visegrádské čtyřky, který se konal 27. února v Praze. Stejný postoj jako premiéři Česka a Slovenska pak zastávali i zbývající dva zástupci členských zemí V4, polský premiér Donald Tusk a maďarský premiér Viktor Orbán. Toto téma bylo dokonce jedním z mála, na kterých se celá V4 shodla.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po pařížském summitu sice uvedl, že "shoda na tom, že by evropské země měly poslat svoje vojáky na Ukrajinu" mezi účastníky summitu nepanuje, nevyloučil ale, že taková možnost může nastat, aby Evropa zabránila ruskému vítězství. Ačkoliv mezi účastníky summitu nenašel Macron podporu, na půdě domácí politiky je vyslání vojáků jedním z témat.

Ve čtvrtek si podle francouzských médií Macron pozval představitele parlamentních stran do Elysejského paláce, aby s nimi téma prodiskutoval. Psali jsme o tom zde. Podle některých účastníků Macron dokonce kreslil na mapu Ukrajiny červené linie, které, když ruská vojska překročí, tak by měla Francie vojensky zareagovat. Oslovení účastníci diskuze byli z jejího průběhu podle svých vyjádření patřičně rozhořčení, v pátek pak Macronovy výroky mírnili francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. "Vyslání vojenských jednotek nepřipadá v úvahu," uvedl. Mluvil ale také o tom, že existuje možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni instruktoři nebo odminovači, tedy vojáci nikoliv určení k boji, ale k asistenčním pracím. Tedy za podobným účelem, jako o tom mluvil český prezident Petr Pavel. Macronovu iniciativu naopak o víkendu ocenil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Na konferenci o Polsku jakožto členském státu Severoatlantické aliance uvedl, že "přítomnost sil NATO na Ukrajině není nemyslitelná".