Fialovo memorandum. Protest lékařů může být nakonec k ničemu

SITUACE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Fialovo memorandum. Protest lékařů může být nakonec k ničemu
Podepsáno. Tisková konference po podpisu dohody mezi ministerstvem zdravotnictví, VZP, ČLK, Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR. Foto: Profimedia
1
Týdeník
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Vláda odsunula na později dvě výrazné podzimní krize ve školství a zdravotnictví, které spolu snesou poměrně jasné srovnání: jejich prapodstata tkví v roky odkládaných reformách, které se stále odsouvají naléváním peněz.

Protest lékařů tedy skončil. Jak ho hodnotí zástupci obou stran? Zhruba takto: ať už to dopadlo jakkoli, minimálně celá stávka upozornila na těžké podmínky, přesčasy a zatížení lékařů v nemocnicích. Těm se zvednou o několik tisíc platy. Získali také příslib, že se od přespříštího roku dostanou jejich platy do rozmezí 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy. Učiní se reformní kroky v otázce vzdělávacího procesu i nemocniční péče. Prezident České lékařské komory Milan Kubek vidí dohodu jako slušný kompromis a šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel se nejprve poradí s kolegy a pak dohodu také stvrdí. Píše se rok 2011 a tohle vše jsou skutečné ohlasy na memorandum tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09).

Zpátky do roku 2023. Premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) ukončují protesty dohodou, mimo jiné podepsanou Milanem Kubkem a Martinem Englem, v které zdravotníkům zvýší platy a mzdy o několik tisíc a uklidní je příslibem, že ty samé věci, které dekádu stály na místě, se tentokrát rozhodně změní. Líbivá srovnání však přece jen bývají zjednodušující; změnilo se tedy v českém zdravotnictví za poslední dekádu vůbec něco?

Zatímco v roce 2011 mluvili protestující lékaři a jejich zástupci jako o jednom z kamenů úrazu o nízkém podílu HDP mířícího do systému zdravotnictví, v posledních letech se i kvůli covidovým letům výdaje vyšplhaly k průměru zemí OECD. To samé platí pro počet lékařů, který průměr OECD dokonce překonává, na průměru je i počet zdravotních sester či prostředky vynaložené v přepočtu na obyvatele. Co naopak jako jedna z mála statistik výrazně vyčnívá, je počet nemocničních lůžek na 1000 obyvatel. Průměr OECD (nejnovější data z roku 2021) se pohybuje něco málo nad číslem čtyři, Česká republika je na čísle 6,7. Například v Dánsku stačí na 1000 obyvatel nemocničních lůžek 2,5. Podle dat Eurostatu patří Česko k těm „nejrobustnějším“ i mezi zeměmi EU.

Počet zdravotníků v nemocnicích akutní péče se za pět let zvýšil téměř o desetinu. Rostly i jejich platy a mzdy.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články