„Návrat před rok 1989.“ Až 5 let vězení. Nový trestný čin o cizí moci vyvolal bouři, dopadnout může na všechny

Poslanecká sněmovna v tichosti před Vánoci schválila značně spornou novelu zákona Lex Ukrajina VII., která kromě pokračování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny zahrnuje totiž i nový trestný čin "neoprávněné činnosti pro cizí moc". Zákon přijatý hlasy vládní většiny, vzbuzuje ostrou kritiku opozice i některých právních expertů. Podle nich hrozí, že zákon bude snadno zneužitelný a zasáhne nejen závažné případy, ale i běžné projevy nesouhlasu na sociálních sítích.

Nejasná definice a riziko zneužití

Novela zavádí nový paragraf trestního zákoníku, který by umožnil postih aktivit ve prospěch cizího státu nebo nadstátní organizace, pokud by měly za cíl ohrozit nebo poškodit důležité zájmy České republiky. V základní sazbě by za tento trestný čin hrozil až pětiletý trest odnětí svobody.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hájil návrh jako nezbytnou reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci. Rusko podle něj vyvolalo agresivní válku proti Ukrajině a tato válka pokračuje, míní.

Opoziční politici však mají na věc zcela jiný pohled. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš varoval, že návrh je vágní a otevřený výkladu. „Navrhovaná podoba zákona skrývá přílepky a problematické formulace. Může se vztahovat i na přiblblé komentáře na sítích,“ řekl Babiš během sněmovní debaty.

Podobně se vyjádřil i poslanec ANO Patrik Nacher. „Strašně… ale těším se, až se to jednou otočí proti lidem, jako jste vy, to bude fňukání – ale takhle to přece být nemělo, to je návrat před rok 1989. Mimochodem, cizí mocnost jsou i Spojené státy,“ varoval Nacher před možnými dopady zákona na svobodu projevu.

BIS: Bezpečnostní rizika narůstají

Kontrarozvědka ve svém stanovisku podpořila schválenou novelu s tím, že reaguje na rostoucí bezpečnostní hrozby. „Nechceme-li čelit agresivnímu chování zpravodajských služeb cizích států na našem území se svázanýma rukama, pak musíme mít nástroje, jak zajistit bezpečí našich občanů. Zásadní je, že vše, co novela upravuje, bude řešeno orgány činnými v trestním řízení, kdy bude mít konečné slovo nezávislý soud,“ uvedla alibisticky BIS na síti X.

Přílepky, přílepky

Jedním z hlavních bodů kritiky je fakt, že zmíněná novela byla do zákona přidána jako přílepek – tedy pozměňovací návrh, který nebyl součástí původní legislativní předlohy.

Ústavní soud nedávno zrušil klíčovou část novely zákona o střetu zájmů (Lex Babiš II), protože byla schválena formou přílepku. „Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka neměl úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř. Tento verdikt znovu otevřel debatu o transparentnosti legislativního procesu.

Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) k aktuální novele poznamenal: „Ten paragraf je gumový. Podle mě je jen otázkou času, kdy se dostane k Ústavnímu soudu a skončí stejným způsobem jako Lex Babiš II.“

Pro schválení novely hlasovalo 99 poslanců ze 177 přítomných. Proti bylo 78 zákonodárců, zejména z řad ANO, SPD a Pirátů. Vládní většina prosadila návrh i přes obstrukce opozice, když byla stanovena pevná doba hlasování.

Podle Rakušana zákon nijak neomezuje svobody občanů, ale posiluje bezpečnostní opatření v reakci na hybridní hrozby a zpravodajské aktivity cizích mocností. Opozice však upozorňuje na riziko, že zákon bude využit i proti běžným občanům a politickým oponentům.

„Vypadá to jako další krok k návratu před rok 1989,“ řekl Nacher. Babiš šel ještě dál, „Skončení války na Ukrajině může paradoxně představovat ještě větší riziko, než jakému byla Česká republika vystavena dosud. Váleční veteráni mohou přinést nové hrozby, a místo ochrany občanů budeme kriminalizovat komentáře na internetu,“ míní.

Co bude dál?

Schválená novela nyní míří do Senátu, kde se očekává další kolo ostrých debat. Pokud projde i horní komorou a podepíše ji prezident, stane se součástí českého právního řádu. Nový trestný čin by tak mohl mít dalekosáhlé dopady na veřejnou diskuzi, politickou opozici i činnost neziskových organizací.