Novými členy Rady ÚSTR budou Michal Klíma a Jan Mrzena

Novými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů budou novinář Michal Klíma a někdejší šéf Rady České televize Jan Mrzena. Senát dnes jejich sněmovní nominaci v tajných volbách schválil. Mrzena obdržel 52 hlasů ze 68 odevzdaných, Klíma 45 hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS).

Klíma s Mrzenou se funkcí v radě ujmou 25. července, až skončí funkční období jejich stávajících předchůdců. Nahradí exministra vnitra Františka Bublana a předsedu rady Eduarda Stehlíka, jemuž o den dříve skončí druhé pětileté funkční období a znovu kandidovat nemohl.

Čtyřiašedesátiletý Klíma byl od března 2022 do února 2023 vládním zmocněncem pro oblast médií a je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu. Z tohoto titulu se loni ohradil proti kontroverzní učebnici o soudobých dějinách, která vznikla ve spolupráci s ÚSTR. Pojetí holokaustu v ní označil jako přinejmenším zlehčující, když ne přímo urážející jeho oběti.

Proti Klímově nominaci se postavil senátor a historik Martin Krsek (za SEN 21), podle něhož by tím pokračovala politizace rady a pokračování v černobílém podání historie výrazně z pohledu obětí minulého režimu. Podle Krska obraz historie nebude uvěřitelný bez popisu, že totalitní režim používal kromě perzekuce také motivační sociální prvky.

Jednašedesátiletý Mrzena byl v letech 1997 až 2004 ředitelem Jihočeského divadla. V čele Rady České televize stál v letech 2001 až 2005, od roku 2007 do roku 2011 byl personálním ředitelem České televize. Senátorům řekl, že by jako člen rady chtěl přispět k pokračující stabilizaci ústavu.

Senát vzal také na vědomí výroční zprávu o činnosti ústavu za loňský rok. Senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 se pozastavila nad tím, že se se má ústav od září přestěhovat do pronájmu ve čtyř patrech v pražském paláci Archa, za který bude platit zhruba milion korun měsíčně. Z bývalého sídla ústavu na Žižkově zbylo po nepodařené rekonstrukci jen torzo. Ústav prozatím sídlí na čtyřech různých místech v Praze. Ústavu se nepodařilo získat od ministerstva průmyslu a obchodu budovu Petschkova paláce, kde byla za druhé světové války mučírna gestapa, tedy nacistické tajné policie.

Horní parlamentní komora vzala na vědomí rovněž obdobné zprávy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Českého telekomunikačního úřadu a České televize. Tuto zprávu veřejnoprávního televize projednávala poprvé s ohledem na to, že od loňska volí třetinu členů její rady.