Spojené státy v kritickém bodu. Co čeká Ameriku po atentátu na Trumpa

Nejhorší americké období po druhé světové válce byl zřejmě přelom šedesátých a sedmdesátých let. Země rozdělená válkou ve Vietnamu, protesty a násilí součástí politiky, atentáty běžnou součástí zpravodajství. Nepodařeným atentátem na Donalda Trumpa se Spojené státy tomuto kritickému bodu významně přiblížily.

Kdyby to nebylo vysílané živě, člověk by si myslel, že je to scéna z filmu. Kulka minula Trumpa velmi těsně, škrtla o jeho ucho. Exprezident zřejmě přežil jen díky náhlému otočení hlavy. Znalci thrillerů ihned vytane na mysli scéna z knihy Fredericka Forsytha Den pro šakala, ve které atentátník mine de Gaulla, protože ten se neočekávaně začne po francouzsku líbat na tvář s veteránem.

Ihned po vraždě – střelec zabil jednoho z účastníků Trumpova mítinku a dva další těžce zranil – začaly spekulace, co to znamená pro volební kampaň. Není těžké narazit na názor, že volby v podstatě skončily a neúspěšný atentát zaručil Trumpovi vítězství. Na takovéto předpovědi je zřejmě příliš brzo. Preference Trumpovi jistě krátkodobě stoupnou. Do voleb však zbývají stále čtyři měsíce a je nepravděpodobné, že tento „bonus za atentát“ vydrží.

Na druhé straně Trump má až zvířecí instinkt pro působivá politická gesta. Projevilo se to i vzápětí po pokusu o atentát, kdy vztyčil pěst a zakřičel „bojujte“. Fotografie zakrváceného Trumpa se vztyčenou pěstí, nad nímž vlaje prapor USA, se stane součástí americké ikonografie. Neochvějný Trump jen zvýrazní rozdíl mezi ním a Joem Bidenem, který má pomalu problémy vylézt na pódium.

Další vlna komentářů se samozřejmě zaobírá otázkou, co střelba na Trumpa znamená pro Ameriku. Nejspíše nic dobrého. Republikáni již začali obviňovat média a demokraty, že jsou za atentát morálně zodpovědní svou nenávistnou kampaní. Dalo se to čekat. Demokraté by se zachovali stejně. Když v roce 2011 byla postřelena kongresmanka Gabby Giffordsová, demokraté tvrdili, že za atentát může kampaň republikánů.