Cameronův návrat. Britští konzervativci jsou v krizi

V Británii tradice velí, že jména ministrů se nezveřejňují před oficiálním jmenováním. Když premiér Rishi Sunak vyhodil ministryni vnitra Suellu Bravermanovou a na její místo přesunul ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, novináři nedočkaví nového šéfa diplomacie sledovali Downing Street, aby ihned věděli, kdo se dostavil k předsedovi vlády pro nominaci. A byli nesmírně překvapení. Obzvlášť vtipný je komentář televize Sky News. „Auto přijíždí do Downing Street, nejsem si jista, kdo by to mohl být…,“ popisuje reportérka dění na ulici. „Ochranka otvírá dveře pro… Davida Camerona!?“ vykřikne překvapením. „Tak to jsem opravdu nečekala,“ říká, snažíc se neúspěšně potlačit smích.

„V posledních dnech kolovaly zkazky, že David Cameron, který nikdy nenašel pevnou půdu pod nohama poté, co opustil úřad premiéra, měl kontroverzní zaměstnání, napsal paměti…,“ snaží se dodat nějaký background její kolega, když mu analytička skočí do řeči: „A ztloustl!“

Ministr v Británii musí být členem parlamentu. Většinou to znamená, že je poslancem, tedy členem Dolní sněmovny, může však být i ze Sněmovny lordů. David Cameron rezignoval na poslanecký mandát v září 2016. Teoreticky by šlo přesvědčit nějakého zasloužilého poslance, aby uvolnil místo, a nechat Camerona zvolit v doplňovacích volbách. Při současné popularitě konzervativců je to ale plán s dost nejistým výsledkem. Proto Sunak učinil z Camerona barona z Chipping Norton. Což vyvolalo protesty.

Od praxe svěřovat ministerstva šlechticům se v posledních letech ustoupilo. Centrum politické moci je Dolní sněmovna a úřad lze efektivně vést, jen pokud se ministři účastní jednání. Těch se ale mohou účastnit pouze poslanci, lordi ho mohou leda sledovat z galerie pro hosty. Ještě si lze představit, že nějakému šlechtici bude svěřeno nějaké méně důležité ministerstvo, ale ne velký úřad státu, jak se říká čtyřem nejdůležitějším funkcím ve vládě (premiér a ministři financí, vnitra a zahraničí).

Část komentátorů zkritizovala jmenování Camerona právě z tohoto důvodu, ze Sněmovny lordů nebude moci plnohodnotně řídit svůj úřad. Jiní upozorňují, že horní komora je depozitářem zasloužilých státníků, a pokud premiér chce někoho zkušeného, kdo má již vrchol kariéry za sebou, není důvod, aby nevybíral i mezi peery, popřípadě jejich řady nedoplnil. Větším problémem je, že Cameronovo politické zmrtvýchvstání ukazuje naprostou personální i ideologickou krizi Konzervativní strany.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.