Sloučení obcí by státu ušetřilo miliardy. Povinné spojování nechce nikdo, tlačí se dobrovolnost

Národní ekonomická rada vlády (NERV) opakovaně doporučuje vládě sloučení obcí pod 1000 obyvatel, kterých je v ČR kolem 4700, a vyčísluje úsporu až deset miliard korun. K této výzvě se přidávají i další ekonomové, včetně Národní rozpočtové rady (NRR). Všechny relevantní politické strany povinné slučování obcí odmítají, hovoří ale o motivaci k dobrovolnému slučování.

Hlavním argumentem NERVu je, že v Česku je dnes přes šest tisíc obcí. Průměr je méně než 1700 obyvatel na jednu obec. Na počet obyvatel má tak Česko nejmenší průměrnou velikost obce v Evropské unii. „Spousta činností je tím pádem neefektivní, jsou obrovské neefektivnosti v těch činnostech, které by se přirozeně v jiné zemi řešily na mnohem větším území,“ uvedl tehdy člen NERV a ekonom CERGE-EI Daniel Münich. Nejčastěji se mluví o slučování obcí, které mají méně než 1000 obyvatel.

Šéf NRR Mojmír Hampl dlouhodobě počet obcí také kritizuje a chyběla mu i v konsolidačním balíčku, který vláda Petra Fialy (ODS) představila v roce 2023. „Pokud mám říct nějakou věc, co mi tam chybí, tak jsou to náklady na provoz celého veřejného sektoru, ať už na centrální, krajské nebo místní úrovni. Máme absurdně vysoký počet obcí na tisíc obyvatel, máme 60 tisíc zvolených politiků, máme kraje a krajské rozpočty, máme rozpočtové určení daní, které velkou část příjmů přerozděluje přímo místním vládám, máme na úrovni obcí a krajů 100 tisíc placených úředníků. Tohle neadresujeme a neotevíráme,“ zlobil se tehdy v rozhovoru pro Echo24 Hampl.

ECHO SALON: Musíme zavést klouzavé letní prázdniny. Je to zásadní pro cestovní ruch

Ze současných vládních stran nejhlasitěji o optimalizaci, nikoliv slučování, obcí hovoří TOP 09. „Otimalizaci fungování samospráv považuji nejen za svou osobní prioritu, ale i za prioritu TOP 09. Jsem rád, že tyto návrhy jako potřebné čím dál víc vnímají i naši koaliční partneři. Jsem přesvědčený, že se po úspěšných volbách podaří celá řada z navrhovaných opatření prosadit,“ řekl pro Echo24 Jan Jakob, který je iniciátorem změn.

V rozhovoru pro Echo minulý rok řekl, že obce mají být motivovány, aby tvořily celky, které budou výrazně efektivnější než ta současná rozdrobenost. „Takže ano, v ideální variantě to vede i k tomu, že by například funkce starostů nejmenších obcí zanikaly. Na druhou stranu určitě nedojde k tomu, že by nebyla zajištěna jejich samospráva jako taková. Už v dnešní legislativě existuje institut osadního výboru a pokud by menší obec spojila síly s nějakou vedlejší, větší obcí, tak by určitě mělo zároveň dojít k tomu, aby na základě osadního výboru – který se může jmenovat i jinak, třeba místní výbor – docházelo k posílení pravomocí. Aby měly menší obce třeba jasná práva v územním plánování, aby jim větší celky nemohly dát do územního plánu třeba skládku,“ řekl Jakob.

Místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová pro Echo24 řekla, že již v tomto volebním období vláda prosadila celou řadu změn, které zefektivnily fungování obcí a posílily meziobecni spolupráci. „Začalo fungovat společenství obcí, které by mohlo být nově i kontaktním místem veřejné správy,zajišťovat veřejné opatrovnictví, zřizovat obecní policii a další. Rozšířit takto kompetence společenství obcí se bohužel nestihlo kvůli obstrukcím opozice. Je potřeba nadále pracovat na modernizaci a zefektivnění správních postupů a na snížení administrativy. Slučování obcí je možné už dnes, a to na dobrovolné bázi. A tak to má i zůstat,“ uvedla Šebelová.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že současný vysoký počet velmi malých obcí je samozřejmě nákladný a neefektivní. „Na straně druhé je to stav, který je historicky podmíněn a myslet si, že lze udělat násilnou revoluci, je podle mého soudu liché. Cestou je motivovat malé obce vytvářet dobrovolné svazky, v rámci kterých budou sdílet zkušenosti, ale třeba i spolupracovat na zajištění a financování některých veřejných statků či služeb,“ uvedl Skopeček.

„Stavby svazkových škol jsou dobrým příkladem, ale může se tak spolupracovat i v oblasti dopravy či sociálních služeb. Je velká pravděpodobnost, že to povede ke kvalitnějším službám za lepší cenu. Jestli usilovat o spojení obcí, tak motivační, pozitivní cestou, kdy budou spojující se obce na tom dohromady finančně lépe, než před spojením. To je začátek dlouhé cesty k redukci příliš velkého množství obcí, které nás stojí obří finance,“ dodal Skopeček.

Podle prvního místopředsedy lidovců Pavla Bělobrádka musí být k eventuálnímu slučování obce motivovány, tam kde to má smysl. „Také by měly využívat nastroj společenství obcí,“ řekl Echu Bělobrádek.

I opozice chce dobrovolnost

Podporu ekonomové nenajdou ani u současné opozice. „V obcích se jejich sloučením nepřestane v noci svítit, pečovat o zeleň ani odklízet sníh. Samosprávy jsou na rozdíl od Fialovy vlády, která jim poslední dobou jen háže klacky pod nohy například podřezáním sdílených daňových příjmů, dobří hospodáři. A proto by měly být zachovány,“ uvedla vloni pro Echo24 šéfka poslanců hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová.

Lídr Motoristů sobě v Pardubickém kraji Vojtěch Krňanský pro Echo24 řekl, že slučování obcí nelze posuzovat čistě z ekonomického hlediska, ačkoliv i to hraje důležitou roli. „Hlavním cílem by mělo být zefektivnění místní samosprávy a státní správy, zejména skrze digitalizaci a snížení byrokracie. Typickým příkladem nadměrné administrativy je stavební řízení, které by mělo být výrazně jednodušší a rychlejší,“ uvedl Krňanský.

ROZHOVOR: Ursula je v sevření krizí a politických tlaků, vyhovět všem ale není možné, říká Jourová

„Odmítáme nucené slučování obcí, stejně jako jsme kritizovali i povinné slučování škol a školek. Menší obce by měly mít možnost samostatně rozhodovat o své budoucnosti a optimalizovat hospodaření podle svých potřeb. Podporujeme dobrovolné přidružování obcí, pokud se na tom zastupitelstvo shodne. Tento proces by měl být jednoduchý a administrativně nenáročný,“ dodal.

Hnutí Stačilo! je podle své volební lídryně Kateřiny Konečné jednoznačně proti tomu, aby „nějaký pražský ministerský úředník diktoval, jaké obce se mají a nemají spojovat“. „Naši plnou podporu bude mít spolupráce mezi obcemi – ať už v oblasti kultury, školství, cestovního ruchu apod. Už dnes fungují různé svazky měst a obcí, regionální uskupení atd. Myslíme, že prohlubování spolupráce na této bázi je mnohem přirozenější a efektivnější pro obyvatele menších obcí,“ řekla Echu Konečná s tím, že je třeba v této souvislosti také zmínit podporu venkova, na který se podle ní Fialova vláda „absolutně vykašlala“. „Ba naopak – znevýhodněním veřejné dopravy či třeba zavíráním poboček pošt udělala život v těchto místech ještě složitějším,“

Proti návrhu se vyjádřil koncem května také prezident Petr Pavel, podle nějž jakékoli nařizované slučování obcí by přineslo více škody než užitku.