Místo elektráren továrny na zbraně. Německo zkoumá, jak přesměrovat zelené dotace na zbrojní výrobu

Německo zvažuje, že přesměruje dotace pro regiony, které ekonomicky zasahuje ukončení provozu uhelných elektráren, na pomoc výrobcům obranného průmyslu při výstavbě nových výrobních zařízení. V těchto regionech tak vzniknou nová pracovní místa. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Německo se plánuje zcela zbavit jaderných a uhelných elektráren a přetransformovat fungování země na obnovitelné zdroje energie. V rámci toho připravilo dotace ve výši asi 40 miliard eur pro regiony, které jsou na těžbě uhlí ekonomicky závislé. Místo elektráren a dolů tak zde měly vzniknout nové výzkumné instituty, například na výzkum nízkoemisních leteckých motorů.

Nyní ale Německo místo toho zkoumá, zda by šlo tyto peníze poskytnout německým zbrojařským firmám, které by tak mohly lépe a rychleji posilovat obranu Německa a Evropy, například výrobou munice. Cílem je poskytnout ozbrojeným silám země více zbraní a munice a vytvořit pracovní místa v regionech, které jsou postiženy odklonem od uhlí, uvedly anonymní zdroje Bloombergu.

Změna v plánu je způsobena invazí Ruska na Ukrajinu, která trvá už skoro rok a která přiměla západní svět přehodnotit svůj postoj k otázkám bezpečnosti.

Německý strojírenský koncern Rheinmetall AG v prosinci uvedl, že rozšiřuje výrobu munice, aby zmírnil nedostatky v dodávkách způsobených vládní podporou Ukrajiny. Společnost investuje více než 10 milionů eur do nové výrobní linky ve svém závodě v Unterluessu poblíž Hamburku. Očekává se, že v tomto závodě se bude vyrábět munice pro 30 samohybných protiletadlových děl „Gepard“, které se vláda kancléře Olafa Scholze zavázala dodat Ukrajině.

Rheinmetall se zabývá i výstavbou další továrny na výrobu základních materiálů a komponentů pro munici ve východní spolkové zemi Sasko, která je postižena odklonem od těžby uhlí, uvedla jedna z osob obeznámených s jednáním. Plány jsou zatím v rané fázi a mohou se změnit.

Německá energetická společnost RWE uvedla, že odklon od uhlí o osm let uspíší, nově tak počítá s rokem 2030. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci roku 2022, jejich fungování se ale prodloužilo kvůli energetické krizi v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

Německá vláda také rozhodla, že jaderné elektrárny neodpojí ke konci loňského roku, ale až k 15. dubnu letošního roku. Scholz trvá na tom, že toto je konečné datum, kdy Německo skončí s jadernou energetikou. S prodloužením provozu reaktorů souhlasili i Zelení. Souhlas ale podmínili tím, že reaktory budou pracovat se stávajícím palivem a že žádné nové se pořizovat nebude. Německo nyní provozuje tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku.