Proč rostou talenty a vítězové na stejných místech

KOMENTÁŘ

Proč rostou talenty a vítězové na stejných místech
Čtyři z osmi kategorií letošního Wimbledonu mají vítěze z České republiky. Obzvlášť u žen je ta hegemonie skoro kompletní. Na snímku je Markéta Vondroušová, která vyhrála kategorii žen. Foto: Profimedia
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Je to hegemonie. Čtyři z osmi kategorií letošního Wimbledonu mají vítěze z České republiky. Obzvlášť u žen je ta hegemonie skoro kompletní. Markéta Vondroušová vyhrála kategorii žen. Barbora Strýcová se svojí tchajwanskou partnerkou Sie Šu-wej jsou vítězkami deblu. Juniorský debl má vítěze v obou kategoriích. Mezi ženami dominovaly na trávě All England Clubu Alena Kovačková s Laurou Samsovou. Jakub Filip s italským partnerem Gabrielem Vulpittou vyhrál juniorskou čtyřhru. Na Roland Garros, turnaji grandslamu těsně předcházející Wimbledonu, hrála ve finále Karolína Muchová. Před dvěma lety Paříž ovládla Barbora Krejčíková.

Česko se přinejmenším v ženském tenise stalo tím, čemu se říká hotspot talentů. Psychologové a sociologové dlouhodobě upozorňují na fenomén, kterému se říká ohniska talentů. Úspěchy zpravidla nepřichází izolovaně. Rodí se z nějakého prostředí a atmosféry.

 

Na určitém místě a v určité době vznikne něco jako zlatá generace. Objeví se více talentů, které to dotáhnou až na vrchol. Jako to vidíme teď aktuálně v českém tenise.

Legendární je třeba generace jihokorejských šampionek v golfu. Když se v roce 2017 stala světovou šampionkou Park Sung-hyun v první desítce nejlepších golfistek na světovém okruhu bylo osm Korejek. Byla to podobná dominance jako dnes v českém tenise. Vznikla vítězná atmosféra, hotspot talentů.

V dějinách to není nic nového. Často se popisuje příklad renesančních malířů italské Florencie v čele s Michelangelem. Nebylo to tak, že by se najednou ve městě začali rodit výtvarní géniové. Jen silná generace malířů najednou dostala společenským vývojem dobré podmínky a táhli se navzájem. Inspirovali jeden druhého. Cítili přirozenou soutěž a konkurenci. Navštěvovali se mezi sebou v dílnách a ateliérech. Jedni byli mistři druhých. A inspirovali další. Z Florencie se stalo centrum výtvarného umění. Jako se teď z České republiky stalo epicentrum ženského tenisu.

To ovlivňování, inspirace, debaty i soutěž jsou pro úspěch klíčové. Vytváří prostředí, kde je energie a atmosféra, která je pro ten úspěch potřebná. Když někdo žije v hotspotu talentů, je pro něj snazší sebrat motivaci. Vidí úspěchy těch před ním. Vidí inspiraci. Dokáže si z příběhů jiných poskládat know-how, jaká cesta k úspěchu vede, a pracovat podle toho. Úspěch rodí úspěch.

Americký novinář Daniel Cole v knize The Talent Code, která se stala bestsellerem, rozebírá, jak hotspoty talentů fungují. Kniha má podtitul Greatness is not born. It´s Grown. Here is How. (Výjimečnost se nerodí. Roste. Ukazuji jak).

Popisuje klíčové vlastnosti, které k tomu růstu vedou. Je to skutečně hluboký trénink té konkrétní dovednosti. Žádná z těch českých vítězek grandslamu by nikdy neřekla, že se jí úspěch prostě přihodil. Naopak všechny popíšou, jak tvrdá práce a nakonec kus štěstí, které přálo těm dobře připraveným, za tím je. Barbora Strýcová vracející se do špičkového tenisu po mateřské by o tom mohla dlouho vyprávět a psát.

Druhou nezbytnou vlastností, kterou Cole popisuje, je obrovská motivace a vášeň pro to, co člověk dělá a v čem chce uspět. Bez nich to nejde. A když vidíte úspěch někoho, kdo jde stejnou cestou spolu s vámi, ta motivace je větší a velmi přirozená.

Třetí vlastností, která se objevuje v hotspotech talentů, je hodně znalých a motivovaných trenérů, koučů, šéfů, kteří vědí, jak na to. Na trhu s nimi je pak velká konkurence, takže spolu s talenty rostou i oni. To jsou ty nové Florencie.

Stejně to funguje v byznysu. William Kerr v Harvard Business Revue v článku Navigating Talent Hot Spots popisuje, jak to chodí v technologickém byznysu. Inovace, které táhnou svět technologicky dopředu, se koncentrují v několika málo místech na světě. Deset největších technologických hubů ve Spojených státech v čele se San Franciskem a Bostonem stojí za 58 procenty všech amerických inovací v technologiích. A ty americké inovace dominují světu. Ve světovém měřítku mají stejný podíl inovací společně Tokio, Soul, Paříž a Šen-čen. Ti, kdo chtějí chytnout inovační jízdu, se pak přirozeně přesouvají za nimi.

Samozřejmě se můžou objevit vzácné talenty samotáři, jako je česká lyžařská a snowboardová hvězda Ester Ledecká. Mnohem pravděpodobnější ale je, že další hvězdy vyrostou v hotspotu talentů, jako je český dámský tenis.

Kéž bychom takové oázy v budoucnu měli i v oborech, které táhnou zemi k prosperitě. V technologiích, farmacii, biochemii nebo obchodu.

×

Podobné články