OBRAZEM: Studená konfrontace s Ruskem. Na Globsecu promluvili Lipavský, Jourová a Čaputová

Sankce proti Rusku kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu mají svůj účinek, Moskva má méně zdrojů na nákup zbraní, řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v dnešním projevu na úvod bratislavské mezinárodní konference Globsec. Zároveň varovala před narušením dosavadní jednoty západních států v postoji k Rusku v souvislosti s konfliktem na Ukrajině a také před zneužíváním demokratických svobod extremisty. Na konferenci mimo jiné dorazili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová nebo náměstek ministra pro strategický průmysl Ukrajiny Serhij Bojev. Český ministr zahraničí Jan Lipavský mluvil o "studené konfrontaci s Ruskem".

"Naše jednota je zkoušena. Ti, kdo tvrdí, že naše opatření nefungují nebo že se máme zaměřovat na naše vlastní zájmy, se mýlí," uvedla Čaputová. Dodala, že solidarita Západu s Ukrajinou má výhody i pro jeho vlastní bezpečnost.

Podle prezidentky západní země zvládly dopady konfliktu na Ukrajině oproti očekávání lépe, a to díky své jednotě, a Ukrajině se daří vzdorovat ruské invazi. "Zásoby plynu jsou na rekordních úrovních, inflace klesá. Rusko kontroluje (na Ukrajině - pozn. red.) méně území než před rokem," prohlásila Čaputová.

Hlava slovenského státu varovala, že extremisté využívají demokratická práva proti samotné demokracii. Vyzvala k její lepší ochraně a ke zvýšení odpovědnost provozovatelů sociálních sítí za šířený obsah.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského není do budoucna problémem jenom ruský prezident Vladimir Putin, ale ruský imperialismus, kdy tato země "neví, kde končí a kde začíná". EU by podle něho měla být připravena nikoli vyloženě na otevřený střet s Moskvou, ale "na studenou konfrontaci s Ruskem" a na to, aby dokázala zastavovat ruský vliv. Nevyloučil však, že budou možné určité obchodní vztahy.

Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg řekl, že "Rusko se nikam nepřesune, vždy zůstane největším geografickým sousedem" EU. Evropa by se podle něho měla naučit rozlišovat mezi prezidentem Putinem a jeho přisluhovači a Rusy. Řekl, že podobné je to v případě KLDR, kdy se rozlišuje mezi tamním komunistickým režimem a obyvateli země.

Tématem letošního 18. ročníku konference Globsec je hlavně válka na Ukrajině a její důsledky pro světovou bezpečnost či ekonomiku. Konference potrvá do středy, zúčastní se ji přední politici a další hosté z řady zemí, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Česko budou podle organizátorů zastupovat například premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský.

Z premiérů dorazí například předseda vlády Kosova Albin Kurti, rakouský kancléř Karl Nehammer či gruzínský premiér Irakli Garibašvili, z hlav států kromě Macrona přijede třeba srbský prezident Aleksandar Vučić, dorazit má turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu či šéf izraelské diplomacie Eli Kohen.

Konference se mimo jiné zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová nebo náměstek ministra pro strategický průmysl Ukrajiny Serhij Bojev.

Kvůli této konferenci a několika dalším akcím s velkou mezinárodní účastí slovenská vláda rozhodla o možnosti dočasně zavést kontroly na hranicích s Českem, Rakouskem, Maďarskem a Polskem či na letištích. Premiér Ľudovít Ódor ale řekl, že kontroly se uskutečnit nemusí a že na přechodech budou jen policisté připravení zakročit v případě potřeby. Možnost kontrol potrvá do 8. června.

Globsec je nevládní organizace, která sídlí v Bratislavě a která se zaměřuje zejména na organizování stejnojmenné mezinárodní bezpečnostní konference. Poprvé se tato akce konala v roce 2005.