Penzijní věk nebude u všech stejný, penze potrvá průměrně 21,5 roku, vzkazuje Jurečka

Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda představit v polovině května. Ocenil prezidentův zájem o připravované změny penzí.

"Chci ,abychom nastavili objektivní princip, kdy je hranice odchodu do důchodu spjata s vývojem doby dožití. Je pro nás důležité, abychom zakotvili princip, který funguje dnes. Průměrná doba pobírání starobního důchodu je 21,5 roku. To bychom chtěli, aby bylo zajistitelné i do budoucna... Principy nemají stanovovat jednu taxativní hranici (věku pro nástup do penze) stejnou pro všechny. Mají reagovat, jakým způsobem člověk strávil svůj produktivní věk, v jaké profesi, jak dlouho studoval, kdy na trh práce přišel," uvedl Jurečka.

Důchodový věk se v Česku postupně prodlužuje. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. "Tato hranice tady byla, je a bude," řekl ministr. Už dřív uvedl, že lidé v náročných profesích by měli mít možnost jít do důchodu dřív až o pět let bez krácení částky a ostatní nejvýš o tři roky s výraznějším snížením částky než dnes.

Podle poslední důchodové ročenky v roce 2021 lidé trávili ve starobní penzi v průměru 23,9 roku. Ženy v ní byly průměrně 28,1 roku, muži 18,9 roku. Doba se v covidové epidemii po prodlužování zkrátila. V roce 2020 starobní důchod trval 24,5 roku - u mužů 19,5 roku a u žen 28,5 roku.

Zda by ji měl dobu 21,5 roku upravit zákon, ministr neupřesnil. "Hledáme cestu, jak parametr stanovit objektivně," uvedl Jurečka. Podle něj lidé budou znát svůj termín nástupu do penze s dostatečným předstihem.

Ministr řekl, že cílem reformy je zajistit "důstojné a férové penze" i čtyřicátníkům a mladším. Na změny je podle šéfa resortu práce nyní čas "za minutu dvanáct". Systém důchodového pojištění skončil v březnu s dosud nejhorším schodkem za první čtvrtletí, a to 25,7 miliardy korun. Ministr uvedl, že za prohloubením propadu jsou tři loňské valorizace, letošní lednové navýšení i výchovné. Na tento bonus za dítě je letos potřeba 19 miliard korun. Částka je na dluh. "Počítáme spíš, že výchovné zůstane zachováno... hledáme ještě i jiné nástroje, jakým způsobem ocenit a podpořit rodičovství," uvedl ministr. Zmínil přípravu společného vyměřovacího základu manželů pro výpočet penze, který vláda slibuje v programovém prohlášení.

Datum představení návrhů změn penzí i konsolidačního balíčku k ozdravení financí ministr neupřesnil. V pondělí 15. května by mohla o chystaných úpravách jednat tripartita.

Jurečka po jednání s prezidentem řekl, že jeho zájem o problematiku penzí vítá. Byl by rád, kdyby se hlava státu zapojila i do politické diskuse a přispěla k nalezení shody mezi koalicí a opozicí. Na konkrétním postupu se ale s Pavlem v úterý nedohodli.

Pavel krátce po svém zvolení ještě před nástupem do funkce řekl, že by chtěl vládě pomoci s vysvětlováním nutnosti provedení důchodové reformy i podoby jednotlivých kroků. Zmínil tehdy třeba posun věkové hranice pro nástup do penze. Řekl, že reforma je nezbytná a kosmetické úpravy k zajištění udržitelnosti penzí do budoucna nebudou stačit.