Právo žít offline, bez digitální stopy. Senátorka Chalánková ho chce v Ústavě

Senát se zřejmě bude zabývat možností ústavního zakotvení práva občanů nevyužívat informační technologie. Návrh chystá senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09, která by tak chtěla doplnit svůj původní návrh na uzákonění práva na platby v hotovosti. Uvedla to na semináři o právu žít nedigitálně, který se uskutečnil v sídle Senátu ve spolupráci s nevládní organizací Iuridicum Remedium.

"Každý má právo znát svá práva a uplatňovat je jemu dostupným a přístupným způsobem," zdůvodnila svůj záměr senátorka. Podle ní by proto občan neměl být státem nucen využívat elektronické sítě, aniž by měl jinou dostupnou alternativu. Digitalizace může zrychlit a zúčelnit chod státu a komunikaci s občany, je ale třeba dbát na to, aby každý měl svobodu komunikovat se státem jemu dostupnou cestou, uvedla senátorka. "Jinak bude mnoha lidem hrozit sociální vyloučení," dodala.

Právo žít offline a bez zanechání digitální stopy by podle jeho zastánců mělo být chráněno v univerzální rovině. Výkonný ředitel Iuridicum Remedium Jan Vobořil má za to, že stát nemá nutit občany do využívání digitálních služeb, neboť řada lidí má z různých důvodů problém pracovat s novými technologiemi. "Odmítají konkrétní technologická řešení třeba proto, že často dostatečně nechrání jejich osobní údaje," uvedl Vobořil. Problém digitálního vyloučení by se podle něj mohl stát zdrojem sociální nerovnosti a rozdělení společnosti.

Digitální vyloučení není podle sociologa Petra Lupače z Univerzity Karlovy problémem jen těch, kteří moderní technologie nevyužívají. "Značná část mladších ročníků se potýká s podobnými problémy jako neuživatelé, protože digitální technologie nepoužívají často nebo je neumí používat dobře," uvedl Lupač. Varoval také před riziky neúměrného používání sociálních sítí. Ústavní právník Jan Kudrna upozornil mimo jiné na ztrátu osobního kontaktu mezi občanem a úředníkem v případě jejich digitální komunikace.

Některé státy EU, například Francie, Itálie, Belgie nebo Portugalsko, už uzákonily právo na "odpojení" po dobu, kdy zaměstnanci nebudou muset řešit pracovní záležitosti. Cílem je předcházet syndromu vyhoření či neplaceným přesčasům. V Česku by se mohla úprava stát součástí zákoníku práce.

Chalánková chce do návrhu vtělit právo lidí platit peněžité závazky vůči státu, kraji nebo obci, požadovat svou mzdu či plat v hotovosti, ale také například opatření proti plošnému zavádění datových schránek.