Překvapil jen Středula a jeho konto. „Kampaň byla beránčí,“ míní politologové
PREZIDENTSKÉ VOLBY 2023
Průběh prezidentské kampaně byl férový a profesionálnější než v minulosti, zároveň ale také málo politický a nepřekvapivý. Jedinou výjimkou bylo odstoupení Josefa Středuly, následované informacemi o sporných transakcích na jeho účtu. Předvolební období pro deník Echo24 zhodnotili oslovení odborníci. Shodují se, že Petr Pavel si stihl své kauzy „odbýt“ před několika měsíci a mohl se v posledních týdnech soustředit na přinášení nových témat, Danuše Nerudová se naopak s kauzami potýká na poslední chvíli, což jí ubírá síly a zřejmě i hlasy voličů. Absence Andreje Babiše v debatách zase pomohla korektnímu průběhu, který se před druhým kolem očekávat nedá.
Politolog Roman Chytilek z Insitutu SYRI a Masarykovy univerzity pro Echo24 řekl, že „máme za sebou kampaň, ve které se skoro všem nad očekávání dařilo.“ „Obecně letos kampaně kandidátů byly od sebe odlišitelnější než v minulosti, profesionálnější, více obsažné. Možná i proto se méně než v minulých volbách sbíhaly v jeden příběh (‚antiZeman‘), ale fungovaly svébytněji vedle sebe,“ řekl Chytilek.
Další z odborníků, které Echo24 oslovilo, politolog Jan Kubáček míní, že kampaň před prvním kolem byla klidná. „Upřímně, když srovnáme kampaně z let 2013 a 2018, tak ta letošní je relativně beránčí. Podle mě byla mnohem jemnější i tím, že velmi dlouho byla nepolitická, což když se podíváme na ty dvě předchozí, tak politická témata bývala otevírána nejpozději krátce po prázdninách a v podstatě udávala tempo. Bylo to jednak o Miloši Zemanovi, tak o tom, co by kandidáti spojovali s prezidentským úřadem,“ řekl Kubáček.
„Byli jsme svědky spíše souboje o to, kdo má jaké domácí mazlíčky, kdo lépe peče a co peče, přišlo mi, že prožíváme reality show ‚Kdo peče, může být prezidentem‘. Teprve až teď, kuriózně díky Jaroslavu Baštovi a vylhanému tématu o odvolání vlády, se do té politické soutěže dostávají nějaká politická témata. Přitom je to téma, které zavání politickým převratem či politickým pučem, což ale ilustruje smutnou úroveň té soutěže, že pan Bašta zjevně lže, protože mu musí být s ohledem na jeho bohatou politickou kariéru jasné, že to není pravda,“ popsal Kubáček.
Politolog z Metropolitní univerzity Praha (MUP) Petr Just deníku Echo24 řekl, že kromě odstoupení Josefa Středuly byla kampaň předvídatelná. Just připomněl, že od zavedení přímé volby se nestalo, aby některý kandidát z volby odstoupil, i když letos jsou k tomu někteří kandidáti vyzýváni. Opakovaně však říkali, že neodstoupí, což původně platilo i pro Středulu.
„Jinak myslím, že ta kampaň probíhala podle předpokladu. Samozřejmě bylo jasné, že postupně, jak se budou volby blížit, bude gradovat, bude více a více vyhrocenější. Díky absenci Andreje Babiše byla ta kampaň po většinu času poměrně klidná, i když samozřejmě určitě latentní vyhrocení tam bylo, třeba v podobě jízlivých poznámek kandidátů mezi sebou, teď mám na mysli zbylé dva favority Petra Pavla a Danuši Nerudovou,“ řekl Just pro Echo24.
Statistikám ohledně vybraných peněz vévodí Petr Pavel s více než 40 miliony. Největší dar (2,5 milionu) mu poslal zakladatel dopravní společnosti Eurowag Martin Vohánka, milionem přispěl například spolumajitel firmy Jablotron Dalibor Dědek. Na druhém místě co do výše vybrané částky je Danuše Nerudová, která vybrala cca 34 milionů korun. Největší dar ve výši pěti milionů jí poslal majitel sítě drogerií Teta Martin Moravec. Dva miliony Nerudové poslal již zmíněný Dalibor Dědek. 100 tisíc Nerudové zaslala exministryně školství z ČSSD Petra Buzková a její manžel Josef Kotrba. Třetí favorit Andrej Babiš si kampaň financuje sám, respektive účet s názvem ANO – PREZIDENT 2023 patří hnutí ANO.
Kandidát SPD Jaroslav Bašta pracuje hlavně s penězi své mateřské strany, od níž již získal asi 13 milionů. Občané mu zaslali zhruba 20 tisíc korun. Zajímavostí je případ odborového předáka Josefa Středuly, který z volby odstoupil Ještě v prosinci měl na účtě zhruba dva miliony, od té doby se ale dostal na skoro 10 milionů. V současnosti má na účtu jednotky tisíc, když například fotografovi za profesionální fotky zaplatil asi půl milionu. Středulu výraznou částkou podpořil podnikatel a člen ODS Richard Benýšek. Nejmenší objem peněz využil Marek Hilšer, který si většinu peněz zaslal z účtu svého hnutí Marek Hilšer do Senátu. S necelými pěti miliony svou kampaň financoval Pavel Fischer s tím, že nejvyšší dar činil půl milionu korun. Karel Diviš se spoléhá na vlastní finančí prostředky, najednou si nejvíce zaslal v listopadu pět milionů korun.
Maximum výdajů na prezidentskou kampaň je 40 milionů Kč pro první kolo volby. Pro kandidáty, kteří postoupí do druhého kola, se maximum výdajů na kampaň navyšuje o dalších 10 milionů Kč – na 50 milionů Kč. Na dodržování tohoto limitu dohlíží Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran.
Právě mezi Pavlem a Nerudovou se velká část voličů rozhoduje. „To je dáno mimo jiné proto, že oba ještě s Pavlem Fischerem získali podporu vládní koalice. Domnívám se, že voliči koalice čelí určitému dilematu, když jim vláda nabídla několik jmen, z nichž dva kandidáti mají reálnou šanci na vítězství,“ uvedl pro Echo24 Just. „Kdyby chtěla vládní koalice jako celek postavit jednoho kandidáta, tak by to bylo hodně těžké a do vztahu mezi těmi pěti stranami by to mohlo vznést nějaký až svár. Protože když se podívám na to, ke komu se členové vládní koalice hlásí na sítích, tak ty postoje jsou někdy až o 180 stupňů odlišné, tak by to zřejmě přineslo více nešvarů, než kolik oni považovali za užitečné,“ řekl Just.
Pavel v posledních týdnech podle odborníků těžil z toho, že jeho problémy se probraly brzy a část voličů je už vstřebala. Naopak u Nerudové především v posledních týdnech převažují negativa nad pozitivy, míní Chytilek z Institutu SYRI. Podobně jako Just a Kubáček hovoří Chytilek o tom, že místo pozitivní orientace na budoucnost se musela Nerudová v samotném závěru zabývat sama sebou a svou minulostí a vést negativní kampaň vůči Pavlovi a Babišovi, aby si udržela aspoň slabou šanci na druhé kolo.
Svou roli sehráli i ostatní kandidáti
Další kandidáti do voleb podle Chytilka nutně nešli s tím, že je vyhrají. „Je důležité si uvědomit, že kandidatura může mít i řadu dalších cílů jak pro ně, tak i pro strany, které je nominují. „Lze to ukázat u Jaroslava Bašty, jehož kandidaturu lze vnímat jako snahu SPD jednak si ubránit svůj tradiční elektorát, který by nepostavením kandidáta dalo všanc jednak Babišovi, jednak radikálním protestujícím z náměstí,“ řekl pro Echo24 Chytilek.
Zatímco třeba Marek Hilšer či Pavel Fischer podle oslovených odborníků pokračují spíše ve své senátorské kariéře, svou roli sehrál i Karel Diviš, který si podle Chytilka zaslouží respekt proto, že svým odvoláním proti vyřazení z voleb vyvolal nález Nejvyššího správního soudu, který nahlas pojmenoval různá temná zákoutí stávající úpravy prezidentských voleb. „Kampaň Tomáš Zimy působila poněkud neorganicky a nezacíleně, ale dokázal v ní např. poměrně erudovaně vzhledem ke svému předchozímu působení komentovat problémy, které byly vyčítány Nerudové,“ řekl Chytilek.
Petr Just z MUP pro Echo24 uvedl, že nemělo dojít k tak striktnímu oddělení trojice favoritů od zbylé šestice, v současnosti již pětice. „Z pohledu člověka mimo média, ať už jako volič nebo politolog, se mi to zdálo jako přinejmenším podivné, že docházelo k dost zásadnímu rozdělování kandidátů na dvě skupiny. Souhlasím s těmi šesti kandidáty, že média vytvářela nerovné podmínky v tom souboji. Na to, aby se média zaměřovala na dva nejúspěšnější, je čas zcela logicky před druhým kolem.“ uvedl Just s tím, že před prvním kolem by kandidáti, pokud byli řádně zaregistrováni, měli dostávat rovnocennější prostor. S tím souhlasí i Kubáček, který řekl, že minimálně média veřejné služby by měly nechat voliče vybrat si nikoliv podle průzkumů, ale podle skutečných názorů a postojů kandidátů.
