Dramatický závěr volby prezidenta. Co způsobilo nečekanou zápletku

V zásadě poklidný vývoj předvolební prezidentské kampaně, který se vyznačoval propíráním hříchů z minulosti dvou koaličních kandidátů, dostal v závěru nečekanou akceleraci, píše Dalibor Balšínek v novém vydání Týdeníku Echo. Výsledek voleb přinese jiná čísla, než ukazovaly průzkumy, které byly jen jakýmisi mezičasy v prezidentském závodě, domnívá se v editorialu.

Na přelomu prvního a druhého týdne po Novém roce se odehrály tři věci, které mohou prezidentskou volbu výrazně ovlivnit. Co všechno se na poslední chvíli událo a o čem jsou tyto prezidentské volby, píše v analýze Lenka Zlámalová.

Hlupáci už zase umlčují inteligenci. Letošní prezidentské volby můžeme uchopit i jako příležitost k úvaze o rozdílech napříč sociálními vrstvami i napříč republikou. Zatímco na venkově a hlavně v pohraničí nadprůměrně boduje Andrej Babiš, ve vnitrozemí a hlavně velkých městech stačí kandidátovi naznačit, že je nabídkou pro lepší lidi, a ti, kdo se za ně považují, ho zahrnují do svých úvah. Hudebník a bavič Xavier Baumaxa se pohybuje mezi oběma světy. Rozhovor vedl Daniel Kaiser.

Hle, Joseph Ratzinger. Joseph Ratzinger bývá nazýván Mozartem teologie. Jako šestatřicetiletý se účastnil druhého vatikánského koncilu, na němž radil předním světovým teologům. Zde rovněž začalo klíčit jeho pouto s Karolem Wojtylou, budoucím papežem Janem Pavlem II. Ten se stal jedním z největších obdivovatelů Ratzingerova díla. Portrét zesnulého emeritního papeže napsala Tereza Matějčková.

Andrew Tate - falešný prorok mužství. Koncem prosince zažil Twitter souboj dvou opravdových gigantů. Jednoho z účastníků netřeba představovat, jde se o všeobecně oblíbenou prorokyni zelené zkázy a švédskou nepřítelkyni CO2 Gretu Thunbergovou. Na odpor se jí postavil Andrew Tate, ještě nedávno obskurní postava, který se během posledních pár let stal oblíbencem těch pochybnějších koutů pravicového internetu a guruem mladých mužů. Více o tom píše Ondřej Šmigol.

Hašek byl jako rocková hvězda, a taky tak vyhořel. V úterý 3. ledna uplynulo sto let od smrti spisovatele, jenž stvořil údajně nejslavnější knihu české literatury, knihu, kterou zná celý svět a prý si ji pojí s českým humorem a viděním světa. V Salonu Echa se sešli tři zahraniční bohemisté a překladatelé Švejka do své mateřštiny: Fin Eero Balk, jenž svůj převod vydal v roce 1991, Francouz Benoît Meunier, který svůj uveřejnil v roce 2018, a Angličan Gerald Turner, jenž na tom svém zrovna pracuje. Salon vedl Lukáš Novosad.

Když se došlo k slovu „těhotná“, babička zakašlala. Za malířem Janem Mertou jsem přišel do smíchovského ateliéru, byl šedivý lednový den a jeho obrazy, které měl různě opřené podél stěn, se propadaly do šera a ticha. Byly tajemné, jemně přízračné a těžko definovatelné, což je právě ta věc, která z Jana Merty dělá, čím je: malířem ticha a tajemství, dnešního a přitom nadčasového. V prosinci mu bylo sedmdesát, což pro něj moc neznamená, ale stejně…Rozhovor s malířem vedl Jiří Peňás.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.