Zakážou v Německu AfD? Mezi politiky to vře, někteří k tomu vyzývají

Co teď bude s Alternativou pro Německo? Místní Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) totiž stranu v pátek oficiálně označil za „prokazatelně pravicově extremistickou“. Zatímco sama AfD proti závěru ostře protestuje a označuje jej za politicky motivovaný, po celé zemi začala debata o tom, co může tato zpráva znamenat do budoucna.

Samotné označení AfD jako extremistické ještě neznamená automatický zákaz činnosti, úřad pro ochranu ústavy BfV totiž pouze plní roli kontrarozvědky. „Právně to zatím neznamená vůbec nic,“ vysvětluje ústavní právník Volker Boehme-Neßler z Univerzity v Oldenburgu pro Bild. „Nové hodnocení AfD je vnitřní posouzení jedné úřadovny, nic víc,“ míní.

O úplném zákazu „natvrdo“ může rozhodnout pouze Spolkový ústavní soud, a to jen na návrh Spolkového sněmu, Spolkové rady nebo spolkové vlády. A právě zde se názory významně rozcházejí. Dosluhující kancléř Olaf Scholz (SPD) varoval před ukvapeným zákazem. „Myslím, že je to věc, kterou nelze lámat přes koleno. A proto nebudu říkat, že bychom to měli dělat,“ uvedl podle agentury DPA. Dodal ale, že ho jako občana i politika trápí narůstající podpora AfD. Ta nedávné volby sice nevyhrála, v průzkumech už ale zaujala první místo. Psali jsme o tom zde.

Bývalý konzervativní vládní zmocněnec pro východ Německa Marco Wanderwitz vyzval k ráznějším krokům. „Spolková vláda, Spolkový sněm i Spolková rada by měly co nejrychleji zahájit řízení před Ústavním soudem,“ řekl listu Rheinische Post. Že to tak zřejmě dopadne, si myslí politolog Hans Vorländer z Technické univerzity v Drážďanech „Iniciátoři posledního pokusu o zákaz strany se budou snažit téma znovu otevřít v Bundestagu,“ míní.

Změna hodnocení přišla podle BfV na základě rozsáhlého šetření a analýz. „BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ uvedla kontrarozvědka. Opírá se mimo jiné o rozhodnutí správních soudů, které uvedly, že AfD prosazuje cíle odporující demokratickému pořádku. Podle úřadu se původní podezření „v podstatných částech potvrdila a stala se jistými“.

Podle spolkové ministryně vnitra Nancy Faeserové (SPD) je verdikt jednoznačný. „AfD zastává etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie“ myslí si. Dodala, že její postoje se „odráží v rasistických prohlášeních, zejména na adresu přistěhovalců a muslimů“.

Samotná AfD na označení reagovala odmítavě. Spolupředsedové Alice Weidelová a Tino Chrupalla v prohlášení označili rozhodnutí za „vážnou ránu pro demokracii“ a oznámili právní kroky proti „veřejné diskreditaci a kriminalizaci AfD“. Podle nich došlo k načasování oznámení účelově, jen několik dní před plánovaným předáním moci nové vládě Friedricha Merze.

Kritický byl i šéf bavorské organizace AfD Stephan Protschka. „Je to směšné. AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD,“ tvrdí.

Rozhodnutí kontrarozvědky nicméně nezmění bezprostředně postavení AfD v politickém systému. „Strana má i nadále všechna práva a povinnosti v rámci soutěže politických stran,“ zdůrazňuje právník Boehme-Neßler. I její účast ve volbách zůstává nedotčena. Politolog Vorländer ale připouští, že v Bundestagu může sílit tlak na to, aby AfD nedostávala například předsednictví ve výborech a další posty.

Otázky se objevily také kolem možnosti sledování členů strany. Ústavní právník Josef Franz Lindner upozorňuje, že ani zde se nic zásadního nemění. „Pro sledování jednotlivců je nadále nutné mít konkrétní podezření. Nelze jim jen tak dát štěnici do obýváku,“ vysvětlil.

Financování strany prozatím také zůstává beze změny. I zde by jakákoli změna musela být výsledkem rozhodnutí Spolkového ústavního soudu. „Povede se ale debata o tom, zda má být AfD ze státního financování vyloučena,“ míní Vorländer.

Rozhodnutí BfV přišlo v době, kdy se AfD těší výrazné podpoře, zejména ve východním Německu. Po únorových volbách se stala druhou nejsilnější silou v Bundestagu a v několika spolkových zemích má pozici lídra. Podle nedávného průzkumu Forsa se dokonce stala nejsilnější stranou v zemi, čímž překonala i CDU/CSU budoucího kancléře Friedricha Merze.