Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací (pracovní migrace) a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský deník The Telegraph.

Podle studie Institutu pro ekonomiku práce (IZA) problém nespočívá pouze ve státních výdajích, ale také v nižším přínosu z hlediska daní a sociálního pojištění. Tato zjištění přicházejí v době, kdy pravicová koalice premiéra Dicka Schoofa oznámila přísná opatření týkající se azylové politiky, jejichž cílem je snížit počet příchozích o 100 000 ročně. Výsledky studie IZA podporují argumenty, že pokud se migrace nepodaří omezit, vznikne tlak na veřejné služby, jako je zdravotnictví a bydlení, píše The Telegraph.

Podle studie každý azylant stojí stát během svého života 400 000 eur (zhruba 10 milionů korun). Negativní ekonomický dopad je podle studie patrný zejména u azylantů pocházejících z Afriky a Blízkého východu. Imigranti přicházející za rodinou představují pro stát náklady kolem 200 000 eur (zhruba 5 milionů korun) na osobu.

Na druhé straně migranti, kteří přicházejí do Nizozemska za prací, přinášejí státu zisk ve výši 100 000 eur (zhruba 2,5 milionu korun) na osobu, pokud dorazí mezi 20. a 50. rokem života. Děti těchto migrantů přicházejících za prací mají také pozitivní vliv na ekonomiku, zatímco potomci azylantů bývají pro veřejné finance zátěží, tvrdí autoři studie.

The Dutch researcher Dr Jan van de Beek @demo_demo_nl has updated his major study on immigration to the Netherlands

He wanted to find out which groups have contributed economically to the Dutch state & which have been a net cost by being reliant on welfare

Source in comments ⬇️ pic.twitter.com/Hv8kNaBpHl

— Visegrád 24 (@visegrad24) January 4, 2025

Autoři studie zdůrazňují výrazné rozdíly mezi náklady na západní a nezápadní migranty. Například přistěhovalci z Velké Británie, USA a Japonska přispívají do nizozemské ekonomiky více, než z ní čerpají. Naopak migranti ze zemí jako Súdán, Maroko, Afghánistán, Irák a Sýrie představují pro stát největší finanční zátěž.

Nizozemská populace v současnosti čelí nízké porodnosti a stárnutí obyvatelstva, kdy více než 20 % lidí je starších 65 let. Vláda přitom plánuje udržet „široký blahobyt“ a uvádí, že pro dosažení cíle 20 milionů obyvatel je třeba ročně přijmout 68 000 migrantů. To je však výrazně méně než současný počet žadatelů o azyl a pracovních migrantů, který činí přibližně 170 000 ročně. Koalice zavedla nedávno pohraniční kontroly s Německem a Belgií, což může porušovat pravidla EU.