Konec obecních pokladniček? Vláda chce dotlačit města a kraje k investicím a omezit radary

Nová vláda ANO, SPD a Motoristů chce znatelně přitvrdit vůči obcím nebo krajům. Vedle debaty o změně rozpočtového určení daní (RUD) dává jasně najevo, že už nechce tolerovat hromadění stovek miliard korun na účtech samospráv ani systém, v němž si některá města výrazně přilepšují na pokutách z městských radarů. Kabinet tím reaguje na dlouhodobý rozpor, kdy stát hospodaří se schodky, zatímco obce a kraje vykazují rekordní přebytky.

Staronová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už avizovala, že chce samosprávy silněji motivovat k tomu, aby své finanční rezervy využívaly na investice, nikoli k jejich dalšímu hromadění. Podle údajů ministerstva financí mají obce a kraje na bankovních účtech zhruba 560 miliard korun, z toho samotná Praha kolem 177 miliard. „Tento stav je dál neudržitelný. Tato země potřebuje zvednout investiční potenciál, potřebuje, aby se zvýšil ekonomický růst. Potřebujeme motivovat samosprávy, aby své přebytky investovaly do klíčových projektů,“ uvedla Schillerová.

Ministerstvo financí upozorňuje, že pokud by se přístup samospráv nezměnil, mohou jejich úspory do deseti let narůst až k jednomu bilionu korun. Podle Schillerové přitom nejde o peníze připravené na konkrétní projekty. „To nejsou peníze připravené na investice a provoz, ale ty, které volně leží,“ zdůraznila. Zároveň ale zatím odmítá plošné snížení podílu obcí a krajů na sdílených daních.

Do debaty vstupují i ekonomové. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozorňuje, že českou ekonomiku nemůže dlouhodobě táhnout jen spotřeba domácností. „Musíme podpořit nejen investice do dopravní infrastruktury, ale i do firem nebo do lidského kapitálu,“ uvedla. Podle ní by obce navíc neměly s investicemi otálet v očekávání levnějších úvěrů, protože základní sazba ČNB už pravděpodobně dosáhla dna.

Zásadní změny chce vláda prosadit také v oblasti městských radarů. Ročně z nich obce inkasují zhruba 300 milionů korun, přičemž část měst podle kritiků instaluje měření spíše jako stabilní zdroj příjmů než čistě z bezpečnostních důvodů. V návrhu programového prohlášení proto vznikající koalice uvádí, že chce novelizovat zákon tak, aby čistý výnos z radarů směřoval do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka by tím stát omezil situace, kdy jsou radary vnímány jako „zlatý důl“. „Přemýšlíme, jestli v obcích, kde je jeden radar za druhým, je prioritou zvyšování bezpečnosti, nebo spíš šikana řidičů,“ řekl Havlíček s tím, že část výnosů by mohla obcím zůstat, ale část by šla státu.

Návrh však vyvolal ostrý odpor samospráv. Řada měst varuje, že pokud by přišla o příjmy z radarů bez náhrady nákladů, měření jednoduše vypnou. Benešov, který ročně získá z pokut kolem 40 milionů korun, hrozí ukončením provozu. „Pokud to nastane, přestaneme ty radary provozovat. Vypneme je, protože s tím máme nějaké náklady,“ uvedl místostarosta Roman Tichovský (ODS).

Podobně se vyjadřují i další starostové. „Radary máme kvůli bezpečnosti, ne kvůli penězům,“ řekl starosta Říčan David Michalička, zároveň ale upozornil, že provoz měření stojí města miliony korun ročně. Pokud by stát převzal výnosy, musel by podle něj převzít i výdaje.

Vláda chce být tvrdší také v debatě o rozdělování daní mezi obce. Analýza PAQ Research doporučuje změnit RUD tak, aby více peněz směřovalo do regionálních center a ke spolupracujícím obcím, zatímco čtyři největší města – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň – by o část příjmů přišla. „Spolupráce umožní efektivnější využití dostupných zdrojů, sníží administrativní duplicity,“ uvádí analýza.

Podle člena Národní rozpočtové rady Jana Pavla je současný stav dlouhodobě neudržitelný. „Klíčový problém je, že stát dlouhodobě hospodaří se schodkem, zatímco obce a kraje s přebytky,“ upozornil. „Prostředky vybrané na daních mají obce a kraje někde uložené a souběžně s tím si stát půjčuje na kapitálových trzích a platí za to úroky,“ dodal.

Samosprávy se proti této argumentaci ohrazují a varují před „trestáním odpovědného hospodaření“. Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv Elišky Olšákové „přebytkové hospodaření některých samospráv není známkou neefektivního nakládání s prostředky, ale přirozeným důsledkem jejich finanční odpovědnosti“.

Vznikající vláda ale dává najevo, že éra benevolentního přístupu ke kumulaci obecních rezerv i k výnosům z radarů se chýlí ke konci. Zatímco stát hledá cesty, jak stabilizovat veřejné finance, chce samosprávy přimět k tomu, aby peníze z daní skutečně rozhýbaly investice – a nesloužily jen jako bezpečně uložená rezerva.