Válka o spalovací motory v EU. Česko kope za Německo, proti stoji Francie a Španělsko

Schyluje se k líté francouzsko-německé bitvě o osud spalovacích motorů v Evropské unii. Země nakloněné automobilovému průmyslu v čele s Německem a Itálií hodlají rokovat a jednat o nové legislativě EU. Spalovací motory nechtějí zakázat, ale dosáhnout toho, aby se v nich mohlo používat syntetické palivo. Na stranu Německa se přidalo například Česko. Tábor protivníků vede Francie se Španělskem. Píše o tom server The Politico. 

Po setkání ve Štrasburku uvedli klíčoví ministři z nespokojených zemí, že je třeba změnit pravidla, která do roku 2035 ukončí prodej nových osobních automobilů a dodávek se spalovacími motory. Tuto regulaci již přijal Evropský parlament a v zásadě ji odsouhlasily členské země.

„Neexistuje žádný návrh, který by odpovídal tomu, co očekáváme, a proto jsme zatím nedosáhli našeho cíle,“ řekl po jednání německý ministr dopravy Volker Wissing. Naproti tomu Francie signalizovala, že se stejně jako Španělsko postaví za plán EU na nulové emise do roku 2035, čímž se dvě největší automobilové země zařadily po bok skupiny menších států, které se již zavázaly snížit emise CO2 z osobních automobilů.

„Jsme připraveni za to bojovat, protože odložení je ekologická chyba a myslím si, že je to i chyba ekonomická,“ řekl v pondělí francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire v rozhovoru pro France Info ještě před štrasburským zasedáním, kterého se žádný francouzský ministr nezúčastnil.

Na opačném pólu stojí německá vláda, která spolu se svými spojenci Itálií, Polskem, Bulharskem a Českou republikou tlačí na to, aby byla vytvořena mezera pro automobily, které by mohly jezdit na e-paliva – syntetickou a o něco ekologičtější alternativu fosilních paliv, jež lze používat v běžných spalovacích motorech. Společně mají dostatečnou váhu na to, aby legislativu vetovaly spolu se samostatnými budoucími zákony týkajícími se toxických škodlivin ve výfukových plynech, označovanými jako Euro 7, a také s pravidly pro efektivní využívání paliva u nákladních automobilů.

Podle Martina Kupky, českého ministra dopravy, který summit aliance motorů ve Štrasburku svolal, ne všem záleží na e-palivech tolik jako Němcům. Seznam požadavků adresovaný Evropské komisi se bude týkat všech tří částí legislativy týkající se vozidel a bude odeslán v nejbližších dnech.

FDP a její ministr dopravy Wissing se domnívají, že se jim podařilo zasáhnout do silného politického tématu, když využili obav Němců z náročných změn, které budou doprovázet přechod na elektrická vozidla. Může to znamenat smrt pro stovky společností specializujících se na výrobu komponentů pro spalovací motory, které ve světě elektrických vozidel nejsou potřeba.

Komise má jen malý prostor pro nalezení dohody, protože Evropský parlament prohlásil, že nebude znovu otevírat konečné znění dohodnuté v loňském roce. Do konce legislativního kalendáře EU, který skončí s volbami do Evropského parlamentu v příštím roce, zbývá na jednání jen velmi málo času. „Nemůžeme se také nechat dostat pod časový tlak, protože jsme to nebyli my, kdo nechal záležitost několik měsíců otevřenou,“ řekl Wissing a argumentoval tím, že komise měla záležitost vyřešit již loni v létě.

Český ministr Kupka uvedl, že ministři vstřícní k motorům jsou přesvědčeni, že se v nejbližších dnech podaří s komisí dosáhnout dohody, včetně „právně závazné výjimky jiným způsobem, nikoliv s opětovným otevřením legislativy“. Kontinentální rozdělení
však nemá zájem měnit opatření, které bylo dohodnuto během téměř dvou let úmorných jednání a dokončeno mezi zeměmi EU během loňského francouzského předsednictví Evropské rady.

„Z ekonomického hlediska je to nesoudržné, z průmyslového hlediska je to nebezpečné, není to v našem národním zájmu, není to v zájmu našich národních výrobců a především to není v zájmu planety,“ řekl Le Maire o snahách plán zastavit. Francie se díky této patové situaci zařadila po bok dalších zemí, které podporují cíl v oblasti čistých automobilů do roku 2035, jako je Španělsko, Belgie, Švédsko, Dánsko, Irsko a Nizozemsko. Spor podle nich podkopává nárok Evropy na to, aby byla globálním lídrem ve snižování emisí skleníkových plynů, a také hrozí, že se přenese do širších debat o rozložení sil v kontinentální politice.

„Pro Francouze tato situace představuje také příležitost,“ řekl jeden diplomat ze země, která je pro zákaz motorů. „Čím více mohou přispět k tomu, že Německo na to je samo, tím více to posiluje názor, že Němci jsou v Evropě nespolehlivým partnerem.“

Le Maire si spíše než ochranu starých technologií přeje, aby evropské automobilky rychle přešly na elektromobily, a podpořil francouzské programy masivních státních dotací pro elektromobily i snahu EU nalít miliardy do vytvoření domácího průmyslu bateriových článků. Podobné kroky na podporu baterií podniká i Španělsko.

Podle Le Maireho je důležitější urychlit přechod Evropy na elektromobily než zpomalovat tempo přechodu vytvářením nejistoty kolem roku 2035. „Nemůžeme říci, že existuje klimatická nouze – což je případ, který všichni známe v našich městech, v našich metropolích, které jsou stále příliš znečištěné – a pak ustoupit od cíle přechodu na elektromobily,“ řekl Le Maire.