Ambiciózní Polsko se chce stát jadernou velmocí. Jejich rozvoj má pomoci i Česku

Polsko má ambiciózní plány v oblasti jaderné energetiky. Mezi lety 2033 a 2043 nejméně šest velkých reaktorů. Dosud přitom nemá žádný. Česká republika, která má naopak poměrně vysoký počet provozovaných reaktorů, nyní čeká na výsledek tendru na dostavbu Dukovan. Podle komentáře ministerstva průmyslu pro deník Echo24 se Česko může svést na vlně polského rozvoje.

Polsko plánuje rozjet svou jadernou energetiku a v podstatě z nuly se stát svého druhu velmocí. Během deseti let hodlá postavit nejméně šest velkých reaktorů a další modulární reaktory. Poláci se navíc obešli bez tendru a na přímo se dohodli s firmou Westinghouse. Ta je přitom jedním ze zájemců o dostavbu reaktoru v české elektrárně Dukovany. Do tendru vláda Petra Fialy (ODS) nicméně přizvala i francouzskou EdF a jihokorejskou KHNP. Proces je tak pomalejší.

Rychlý rozvoj jádra v Polsku může přinést výhody i pro Česko. Mluvčí MPO David Hluštík deníku Echo24 řekl, že spolupráce s Polskem v oblasti jaderné energetiky probíhá v několika rovinách. „Jednak jde o spolupráci v rámci EU, zejména v rámci evropské ‚Jaderné aliance‘ s cílem společně dosáhnout lepších a – v porovnání s dalšími nízkouhlíkovými zdroji – rovných podmínek pro rozvoj jaderné energetiky,“ uvedl Hluštík.

„Bilaterální spolupráce se již řadu let odehrává a zintenzivňuje jak v rovině jednání vlád, což dokládá nedávné společné jednání v polských Katovicích, tak v rovině podnikatelské, což MPO rovněž podporuje. Například loni se na půdě MPO uskutečnilo česko-polské setkání firem v sektoru jaderné energetiky,“ připomněl Hluštík.

Jádro bývalo jako Lord Voldemort, to se změnilo, říká Síkela

Česká republika má vysoký počet provozovaných energetických (6) a výzkumných (4) reaktorů. „Pokročili jsme v přípravě nového bloku v Dukovanech a připravujeme rozhodnutí o přípravě dalších bloků a perspektivně i rozvoji malých a středních reaktorů (SMR),“ zmínil také Hluštík.

„Zároveň máme dobrou znalostní základnu. Ať už se jedná o výzkum, vývoj či vysoké školy, ale také silný a kompetentní průmysl. České firmy s dlouholetou jadernou zkušeností a know-how mají velkou příležitost se podílet na ambiciózním polském plánu výstavby šesti až devíti velkých bloků a vícero SMR,“ doplnil Hluštík. „Polská strana, která neprovozuje žádný energetický reaktor, má zájem o české zkušenosti a dobré vztahy s naším průmyslem, což se za MPO snažíme podpořit. Pro český průmysl je tedy dobrá šance uplatnit se i v sousedním Polsku, zvláště pokud bychom měli stejného dodavatele jaderné technologie,“ uvedl mluvčí MPO.

 

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) v rozhovoru pro Seznam Zprávy minulý týden uvedl, že Česko s Polskem nezávodí a rozhodně za východním sousedem nezaostává. „Když se podíváte pár let zpět, jádro bylo v EU něco jako Lord Voldemort, jméno, které se nesmí vyslovit. My jsme to dostali do taxonomie, dnes jsme taxonomii posunuli tak, že veřejná podpora pro jádro je možná. My máme s Poláky společný úkol vytvořit na úrovni EU co nejlepší podmínky pro rozvoj jádra. Celá energetická bezpečnost a autonomie Evropy mají logický základ v energetické nezávislosti a autonomii členských zemí,“ uvedl Síkela.

„Máme určitý technologický náskok, máme celou řadu firem, které jsou schopné dodávat zařízení pro jaderné elektrárny. A vnímáme při diskuzích s partnery i v Polsku, že mají zájem o zapojení českých firem, protože jsou vnímáni jako zkušení dodavatelé,“ dodal Síkela. Definitivně jasno o společnosti, která bude mít na starost dostavbu Dukovan, by mělo být začátkem příštího roku. Podle Síkely konkrétní datum není jasné, cílem nicméně je dodržet harmonogram výstavby.

Expert: Polsko může Česko předběhnout, je ale spousta neznámých

Energetický expert z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek soudí, že vztah Česka s Polskem v oblasti jádra se dá rozdělit na politickou a praktickou část. „Politická shoda a podpora je určitě důležitá. Navíc se nacházíme na prahu doby, kdy se vliv státu v energetice bude pravděpodobně opět zvyšovat, a to včetně například cenových garancí. Jaderný sektor je typicky nejjasnějším příkladem, protože náklady na výstavbu jsou tu obrovské a jakákoli státní garance snižuje investiční riziko, zlepšuje návratnost investice a tak dále,“ uvedl pro Echo24 Jirušek s tím, že že se může jednat o důležitý faktor.

„Ostatně navrhovaná změna EU trhu s elektřinou má posilovat i roli dlouhodobých kontraktů s určitou garantovanou cenou. Jako třeba v případě britské jaderné elektrárny Hinkley Point C, kde garance výkupní ceny představovala klíčový faktor. Konkrétní podoba tržní reformy (a v širším smyslu přípustnost státní podpory) bude zásadní,“ uvedl Jirušek.

Z pohledu té praktické roviny Jirušek řekl, že Westinghouse může být motivován k výhodnějším (pro hostitelské země) nabídkám, pokud by víc projektů znamenalo například sdílení nákladů, úspory z rozsahu a tak dále. „Nejsem si ale vědom, že by v tomhle ohledu bylo předjednáno něco konkrétního. To je ale samozřejmě dáno i fází, v jaké jsou projekty v obou zemích,“ míní Jirušek

Polsko je pro ČR podle Jiruška neopominutelný zahraniční partner a lze předpokládat, že v otázce jádra s ním bude Česko zajedno i na úrovni EU, protože Česko je výrazně projaderná země a Polsko chce na jádro v budoucnu hodně sázet. Jestli Polsko Českou republiku předběhne, záleží podle něj na tom, co se tím myslí.

„Pokud by klaply současné oznámené plány, bude to šest polských proti šesti (+1) českým reaktorům. Výkon Polsko plánuje téměř dvojnásobný, než má nyní ČR, ale opět jen plánuje. Současná energetická koncepce ČR mluví o nové výstavbě jaderných kapacit ve výši až 2500 MW, takže čistě matematicky by mohlo být Polsko asi na 130% kapacit současných a plánovaných českých rektorů, ale ty časové osy se takto nemusí vůbec potkat,“ řekl pro Echo24 Jirušek s tím, že vše je v této fázi čistá teorie.

Současné tempo přípravy podle Jiruška napovídá, že ČR bude mít zřejmě problém dotáhnout i ten jeden aktuálně plánovaný blok v Dukovanech. Ten navíc fakticky z hlediska produkce energie nic neřeší – s ohledem na výpadek uhlí v dohledné době a životnosti již běžících jaderných bloků, dodal expert z Masarykovy univerzity s tím, že existuje spousta neznámých spojených třeba i s polskou legislativou a administrativou.