AI radikálně změní pracovní trh. Plně zastane rutinní úkony úřadů či právních kanceláří

Revoluce umělé inteligence na trhu práce je tady. Generativní umělá inteligence (GenAI) už dávno není jen technologickou novinkou, ale reálným faktorem, který přinese produktivitu i nutnost zásadních změn. Podle aktuální studie Boston Consulting Group (BCG) ve spolupráci s Aspen Institute Central Europe ovlivní do roku 2035 přes 40 procent pracovních pozic v České republice, přičemž u každé deváté půjde o zásadní, tzv. disruptivní dopad.

Podle nové studie je třeba jednat rychle a koordinovaně, jinak hrozí ztráta ekonomického potenciálu země i nárůst nezaměstnanosti. „Česká ekonomika má potenciál růst tempem 2,5 % ročně, z čehož 0,3 % připadá na pozitivní vliv generativní umělé inteligence. Abychom však tento růst skutečně dosáhli, je nutné přizpůsobit pracovní trh – a to především skrze rozvoj nových dovedností,“ uvádí studie.

Podle Mezinárodní organizace práce má GenAI dva hlavní dopady. Jedním z nich je automatizace, kdy umělá inteligence nahrazuje lidskou práci u rutinních úkolů a zvládá jí samostatně a efektivně. Tím druhým dopadem je augmentace, kdy podpoří zaměstnance při složitějších činnostech, kde je stále třeba lidského úsudku jako je například strategické myšlení.

Hlavní výhodou GenAI je schopnost automatizovat rutinní úkoly a zároveň posílit kreativní a strategické schopnosti zaměstnanců. „Generativní AI usnadňuje běžné procesy, ale zároveň neohrožuje lidskou tvořivost – spíše ji doplňuje,“ uvádí zpráva. Autoři studie apelují na vládu, firmy i jednotlivce. „GenAI je revoluce, která může českou ekonomiku posunout dopředu – nebo ji, při nečinnosti, zbrzdit,“ tvrdí s tím, že by se mělo investovat a masivně podporovat do oblasti rekvalifikace v rámci GenAI.

Umělá inteligence je klíčovou prioritou pro podniky po celém světě – 89 % manažerů ji v roce 2024 označilo za jednu z hlavních strategických oblastí. Polovina z nich očekává, že její nasazení povede k více než 10% úsporám nákladů. GenAI zvyšuje produktivitu tím, že automatizuje rutinní činnosti a umožňuje lidem soustředit se na úkoly s vyšší přidanou hodnotou.

„GenAI má potenciál zvýšit produktivitu pracovní síly a přispět k růstu HDP až o 0,3 % ročně. Tento efekt ale nebude automatický – podmínkou je efektivní adaptace trhu práce,“ upozorňují autoři studie. Celkový predikovaný růst HDP ČR se tak díky této technologii zvyšuje z původních 2,2 % na 2,5 % ročně​.

Zásadní změny se očekávají především v oblastech, jako je IT, administrativa, zákaznický servis či marketing. Například analytici a vývojáři softwaru budou stále důležití, ale jejich náplň práce se výrazně promění. „Místo manuálního kódování se zaměří na návrh systémů a integraci AI,“ uvádí studie. Naopak úřednické, právnické a informační profese čeká automatizace – typické rutinní úkoly zvládne AI rychleji a levněji​.

SOUVISEJÍCÍ: Další trojský kůň z Číny? Nejstahovanější aplikace DeepSeek vzbuzuje obavy, nejen kvůli cenzuře

Podle studie by kvůli vlivu technologií i demografickým změnám mohlo zaniknout do roku 2035 přibližně 355 tisíc pracovních míst (67 tisíc z nich bude vyžadovat rekvalifikaci), ale zároveň vznikne 415 tisíc nových, převážně v oblastech vyžadujících vyšší kvalifikaci. Bez cíleného rozvoje dovedností však hrozí strukturální nezaměstnanost – lidé nebudou schopni přejít na nové pozice bez rekvalifikace​. GenAI podle BCG výrazně ovlivní téměř každou druhou pracovní pozici. Každá šestá pracovní pozice vznikne zcela nově a každá dvacátá zanikne.

Studie zdůrazňuje, že až 70 % úspěšné implementace GenAI závisí na lidském kapitálu. Přesto denně s touto technologií pracují jen 2 % Čechů. Nutnost zvyšování digitálních kompetencí se tak stává klíčovou výzvou. Očekává se, že do roku 2035 bude každý pracovník – bez ohledu na profesi – alespoň okrajovým uživatelem GenAI nástrojů​. „Bez systematického vzdělávání, budování důvěry a investic do školení hrozí, že se potenciál GenAI promění spíše v riziko než v příležitost,“ varují experti.

Umělou inteligenci už využívají tuzemské společnosti od zákaznického servisu až po vědu. Alza využívá AI chatboty pro nonstop zákaznickou podporu. Softwarová společnost Emplifi pomáhá firmám automatizovat marketing a personalizovat komunikaci na sociálních sítích. Univerzita Karlova zase používá GenAI k návrhům nových chemických sloučenin a léčiv, což urychluje vědecký výzkum a proces.

Revoluce umělé inteligence nabírá na obrátkách

Společnost AI Excellence uvádí, že revoluce umělé inteligence v byznysu nabírá na obrátkách. Alespoň jeden z dostupných nástrojů používá více než polovina firem na světě. Monetizovat výhody, které umělá inteligence nabízí, dokážou pouze společnosti, které se nebojí změnit vše – podle nejnovější studie jde zhruba o pětinu podniků. Nejvyšší přínosy zaznamenávají firmy na vysoce konkurenčních trzích, které se rozhodly pro zásadní transformaci svých procesů. Aktuální odhady hovoří o pěti až desetiprocentních úsporách.

KOMENTÁŘ: Ekonom Singer: Tarify – aneb komedie plná omylů

Umělou inteligenci celosvětově používá zhruba 50 až 60 % všech firem, přičemž adopce AI se od roku 2017 více než zdvojnásobila. Vyplývá to ze zahraniční studie konzultační společnosti McKinsey. Podle ní ale jen 21 % společností skutečně přepracovalo vnitřní procesy kvůli využití umělé inteligence, a právě ty vidí největší finanční přínosy.

„Pokud se zaměříme na úspory, tak ty se podle posledních zpráv od našich klientů mohou při tom nejjednodušším využití AI pohybovat v řádu pěti až deseti procent. To je pro někoho hodně a pro někoho málo. Pro firmu, která má miliardové obraty, ale poměrně malou marži ve výši dvou až pěti procent, může tato úspora v nákladech znamenat obrovský dopad do hospodářského výsledku,“ popisuje Vojtěch Komenda, CEO společnosti AI Excellence. Dodává, že firem, které s podobným profilem působí na vysoce konkurenčních trzích, je v Česku obrovské množství.

Podle Českého statistického úřadu se k implementaci umělé inteligence odhodlalo pouze 11 procent společností. Na ziskovost firem v Česku má tedy zatím jen minimální vliv. „Pokud management firmy koupí dvě licence ChatGPT, nějaké úspory může zajistit, ale určitě ne ty rozdílové. Je to jako kdybyste do domácnosti přivedli elektrickou energii, kterou byste používali pouze k rozsvícení žárovky a k ničemu jinému,“ říká expert na umělou inteligenci s tím, že firmy se většinou obávají udělat první velký krok, který vyžaduje určitou dávku byznysové odvahy. „V opačném případě to udělá jejich konkurence. Jestli teď vnímají velcí hráči na domácím trhu umělou inteligenci jako novou příležitost, za několik měsíců se z ní pro ty, kteří ji včas nezačnou využívat, může stát hrozba,“ dodává Komenda.

Možností, jak využít umělou inteligenci ve firmě pro zvýšení zisku, existuje celá řada. „V každé části jednotlivého procesu, který firma během své činnosti realizuje, se nachází nějaká možnost zlepšení či zjednodušení. A právě tam se skrývají finanční úspory nebo zvýšení výnosů,“ přibližuje Komenda. Konkrétních forem využití je několik – například, identifikace obchodních příležitostí, snazší reporting nebo AI procurement, tedy centrální nákup řízený umělou inteligencí.

Důležitým faktorem je také rozsah, ve kterém firma umělou inteligenci implementuje. „Není u nás mnoho firem, které by ji začlenily do více než tří dílčích procesů. Existují samozřejmě i výjimky, například Tomáš Čupr z Rohlíku, který se do těchto řešení zamiloval a implementuje je do firmy ve velkém,“ tvrdí šéf společnosti AI Excellence. Mezi další představitele české scény patří sektor bankovnictví, například Česká spořitelna a ČSOB, nebo segment pojišťovnictví. Například v pojišťovně YOUPLUS pomáhá umělá inteligence automaticky likvidovat škodní události nebo odhalovat pojistné podvody.