Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dnes kvůli riziku slintavky a kulhavky preventivně uzavřel pro veřejnost zámecký park v Židlochovicích na Brněnsku a ...
Premiér Petr Fiala natočil další díl krátkého vysvětlovacího pořadu Čísla a data. Tentokrát na téma ceny energií. Pomiňme teď, jaké všechny vládní „úspěchy“, které prý zajistily „nezávislost na Rusku a stabilitu cen“, Fiala vyjmenovává. Stačí, když premiér tvrdí, že současná vláda rozhýbala dostavbu Dukovan a stavět se začne v roce 2029. Vzhledem k tomu, co se teď kolem jaderného tendru děje a jak beznadějně to vypadá s podílem českého průmyslu, se tomu už asi zdráhají věřit i nejvěrnější voliči. My se každopádně zastavme u hlavního sdělení premiérova videa, a sice že ceny elektřiny v Česku úspěšně klesají.
Pořád to nikdo z politické reprezentace neříká, jak to doopravdy je. Točíme se stále kolem tržní ceny elektřiny i plynu, a na základě toho přednášíme lidem zkreslené závěry. Zřejmě záměrně. Co bude tvořit stále větší část konečné ceny pro spotřebitele, bude cena regulovaná státem. Ta poroste stále víc, aby přenosová síť unesla nápor zelených neřiditelných zdrojů způsobujících nerovnováhu. Takže náklady na distribuci logicky rostou.
V roce 2023 Energetický regulační úřad (ERÚ) regulovanou cenu elektřiny na rok 2024 prudce navýšil o 65,7 procenta. V loňském roce se nárůst regulované ceny na letošní rok vykompenzoval poklesem ceny na trhu. V příštích letech už takový scénář určitě nečekejme.
Energetický regulátor vydal v únoru metodiku cenové regulace pro regulační období 2026 až 2030. Z ní plyne, že jen za toto období investice do přenosových sítí a distribuce dosáhnou skoro 190 miliard korun. „Regulační rámec musí nejen respektovat platné legislativní předpisy, ale musí rovněž naplňovat cíle strategických dokumentů ČR a zohlednit střednědobý a dlouhodobý vývoj sektoru energetiky. Podstatné je naplňování povinností ČR ohledně klimatických cílů EU směřujících k dekarbonizaci, decentralizaci a digitalizaci, které mají v důsledku významný dopad na skladbu energetického mixu. Toto vede ke zvýšenému tlaku na modernizaci jak elektrizační, tak plynárenské soustavy ČR,“ píše regulátor.
Loni, tedy když se rozhodovalo o tom, kolik peněz bude třeba do přenosu a distribuce nalít, se také distributoři snažili zajistit si co největší výnos, který jim ty investice zajistí. Kromě státem ovládaného provozovatele přenosové soustavy ČEPS a státního operátora, tedy obchodníka (OTE), jde také o ČEZ Distribuci, PRE Distribuci a EG.D. V nadcházejícím regulačním období budou výnosy dohromady činit více než 395 miliard korun. Na nejlepší peníze si přijde ČEZ.
A zdražování se týká samozřejmě i plynu. Plyn je totiž podle Bruselu jen přechodné palivo. Kvůli metanu bude také označen za špinavý. „Postupně se prosazující ESG pohled na fungování společností se bude promítat do dalšího tlaku na financování společností a hledání opatření ke snižování emisí metanu. Tato opatření budou vyžadovat dodatečné investice i vyšší provozní náklady. Zvyšování významu biometanu a vodíku v energetickém mixu na úkor zemního plynu si v průběhu následujících let vyžádá další investice do přizpůsobení plynárenské soustavy na distribuci a přepravu těchto plynů,“ uvádí ERÚ. Takže se chystáme na to, že přijde zelený vodík, který je jakožto skutečně funkční v tuto chvíli utopií.
Nezapomeňme ani, že do vyšších plateb za distribuci se promítá platba za zadlužený zestátněný plynovod Net4Gas. Což je dílo dnešního eurokomisaře Jozefa Síkely, který nákup prezentoval jako výhodný z hlediska strategické infrastruktury. Dosud ovšem není důvod nemyslet si, že důvodem byla spíše Síkelova snaha zachránit desítky miliard v nezajištěných dluhopisech společnosti Net4Gas emitovaných Českou spořitelnou. V představenstvu její mateřské Erste Group Síkela od roku 2015 působil.
„Změna toků evropskými přepravními soustavami v reakci na významné omezení dodávek plynu z Ruska. V případě ČR se tato skutečnost projevuje významným snížením tranzitních toků přes naše území, a tedy nižším využitím přepravní soustavy, než tomu bylo v minulosti,“ píše se v metodice v souvislosti s hlavními strategickými faktory v oblasti plynárenství. Net4Gas vydělával na tranzitu ruského plynu přes Česko dále do Německa. Teď plynovody zajišťují téměř jen vnitrostátní přepravu plynu. A tím, že spotřeba plynu v Česku klesla, platí se ještě víc. Poplatek za distribuci se zkrátka rozpočítává na menší množství přepravovaného plynu. Regulátor ukazuje rozepsané povolené výnosy Net4Gas po jednotlivých letech. V roce 2023 zaplatili spotřebitelé společnosti 2,17 miliardy korun, loni už to bylo 4,23 miliardy korun. Letos by měl být výnos 5,37 miliardy. A tak postupně až do roku 2030, kdy Net4Gas obdrží 6,5 miliardy. Škoda že Fiala zrovna tohle ve svém videu vysvětlit zapomněl. Snad přijde ještě samostatný díl o plynu.
00:01
