Platy jako v Německu nějak mít můžeme... Stanjura mlží okolo Fialova výroku

Jde hlavně o ambiciózní cíle, už teď mají někteří zaměstnanci platy jako jejich kolegové v Německu. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura v reakci na výrok premiéra Petra Fialy (oba ODS). Vláda podle něj nemůže výši mezd přímo ovlivnit, musí ale nastavovat zlepšit podnikatelské prostředí. Konkrétní však být nechtěl, většina ekonomů považuje závazek za nerealistický.

Premiér Fiala o víkendu v České televizi řekl, že potřebuje ještě čtyři roky a budou mít Češi platy jako Němci. V současné situaci je však poměr české mzdy k německé zhruba padesátiprocentní a celá řada ekonomu vylučuje, že by mohly růst takovým tempem, abychom Německo za čtyři roky dohnali.

Na Fialův výrok pro Novinky.cz reagoval ministr financí Zbyněk Stanjura. „To vystoupení jsem neviděl, ale někdy mně obecně reakce ve veřejném prostoru připadají, jako bychom si nevěřili, jako bychom každý nápad od začátku považovali za nerealistický, a hned tvrdíme, že to nejde,“ řekl Stanjura s tím, že když říkáme, že se budeme mít jako v Německu, tak nejde jen o to, mechanicky mluvit o průměrné mzdě. „Dnes už někteří čeští občané bezesporu mají stejné mzdy jako jejich kolegové ve stejné profesi v Německu,“ uvedl Stanjura.

ECHO PORADA: Nový populismus Petra Fialy! Platy jako v Německu za čtyři roky?

Podle něj jde hlavně o to, aby Česko mělo ambiciózní cíle. „A toto je ambiciózní cíl. Sice jsem to s panem premiérem nekonzultoval, ostatně proč bych měl, nicméně je to tak, že když dostaneme důvěru voličů, uděláme všechno pro to, aby ten cíl byl splněn. A za čtyři roky můžeme říct, jestli se nám to povedlo, nebo ne,“ míní ministr financí.

Uvedl, že vláda, respektive koalice Spolu nastíní možnosti, jak německých platů dosáhnout, až ve volební kampani. „Žádná vláda přímo zvýšení mezd nezařídí, ale má vytvářet prostředí, které to umožní. Ani potom však zvyšování mezd nemůže platit pro všechny, bavíme se o průměru,“ naznačil Stanjura.

Můžeme jen spekulovat, co bude v roce 2029. Ale zkusme se také zastavit a podívejme se, co dnešní kritici vlády říkali před dvěma lety, před čím vším varovali a co se naplnilo a co ne. A pak si řekněme, jak věrohodná ta kritika nebo varování byly. Například stále ti samí lidé tvrdí, že nedokážeme dodržet deficit rozpočtu,“ řekl Stanjura.

Nepřehlédněte: Hřib by zrušil ministerstvo školství. „Lepší, než kdyby ho Piráti digitalizovali,“ zní z koalice

Jak bylo uvedeno výše, ekonomové nepovažují Fialův závazek za realistický. „Jde o nesplnitelný slib či závazek, protože dohnat současnou mezeru ve mzdách v tak krátké době je nepředstavitelné. Za 35 let jsme se nedostali v podstatě ani na polovinu a když použijeme slibnější data v paritě kupní síly od OECD, tak jsme loni byli na 56 % německého průměru. Smazat takovou mezeru během tak krátké doby by bylo na hranici zázraku,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Dodal, že například srovnatelná data jsou k dispozici aktuálně od roku 2000 (jde o data OECD). „Tam je vidět, že jsme potřebovali 23 let na to, aby se poměr mezd v aktuálním kurzu zvýšil ze 17 % na 46 %. A to nám dlouhodobě pomáhala posilující koruna,“ řekl Dufek s tím, že lichotivě nevyznívá srovnání ani podle parity kupní síly (PPP), kde se přibližujeme ani ne o jeden procentní bod ročně.

„V roce 2000 tak průměrná mzda podle PPP dosahovala 39 % německé, loni cca 57 %. Srovnání s Rakouskem dopadá ještě hůř, protože tam jsme na 53 %,“ řekl Dufek.