ODS potrestá banky. Chce kontrolovat „nízké“ daňové odvody

SEKTOROVÉ DANĚ

ODS potrestá banky. Chce kontrolovat „nízké“ daňové odvody
Banky na windfall tax za loňský rok nakonec odvedly „jen“ 700 milionů korun. Foto: Shutterstock
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda se s nízkým výběrem daně od dotčených finančních institucí jen tak nechce smířit. Šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ se prověří. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu.

Benda řekl, že banky na windfall tax odvedly státu málo, což pokládá za „nefér“ a „mimořádně se na ně zlobí“. Chce se proto na jejich odvody zaměřit. „To, co předvedly, byl účetní trik, bylo to hluboce nefér a ještě se zamyslíme nad tím, jak tu situaci řešit,“ uvedl Benda. Podle něj vláda situaci analyzuje a Finanční správa a ministerstva financí provedou další kroky.

Oslovená Finanční správa potvrdila, že se odvody bank skutečně zabývá. „Finanční správa se důvody nízkého inkasa windfall tax v oblasti bankovnictví a rozdílu mezi odhadovaným a reálně očekávaným výnosem WFT za rok 2023 důkladně zabývá. Pro ucelenější představu reálného výnosu WFT je ale nutné vyčkat na údaje z daňových přiznání za rok 2023, která budou podávána nejpozději do 1. července 2024. Teprve poté bude možné na tuto oblast zaměřit kontrolní činnost a následně činit konkrétní závěry,“ odpověděl redakci Tomáš Weiss z Finanční správy.

Redakce se stejně tak ptala ministerstva financí, jak si vykládat Bendova slova. Resort řekl, že se k výroku nebude v tuto chvíli vyjadřovat. „Můžeme ale říci, že MF nyní připravuje pro vládní koalici analytický materiál, který porovná dosavadní výnosy z daně z mimořádných příjmů s vynaloženými náklady státu na pomoc domácnostem a firmám v době vysokých cen energií. Na základě tohoto materiálu se povede v koalici debata, zda se windfall tax ponechá na celé zákonné tříleté období, nebo zda se toto období o rok zkrátí. Rozhodnutí pak bude na vládě jako celku,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Vodstrčilová.

U bank se od začátku upozorňovalo na to, že výnosy z daně nebudou ve vládou očekávaných desítkách miliard korun. Banky za loňský rok nakonec odvedly „jen“ 700 milionů korun. Své zisky podle očekávání vhodně optimalizovaly a zvýšily úročení klientských účtů.

Výdaje se pokryly, daň dál platí

Windfall tax se týká šesti největších bank, tedy České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank, Monety a Raiffeisenbank, kdy hranice pro uvalení daně byla nastavena na šest miliard korun čistého výnosu z úroků. Dále se týká tří energetických skupin, tedy ČEZ, Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniela Křetínského a energetické skupiny Sev.en Pavla Tykače a platí ji i největší tuzemská petrochemická společnost Unipetrol, která patří polské polostátní firmě PKN Orlen.

Za loňský rok windfall tax přinesla do rozpočtu zhruba 39 miliard a od výrobců elektřiny získal stát na odvodech z nadměrných tržeb, které pro letošní rok už neplatí, 18,5 miliardy. Z toho 40 miliard odvedl na dani jen ČEZ, což je minoritními akcionáři kritizováno a upozorňuje se na manipulaci s tržní hodnotou a poškozování investorů.

Sazba WFT je 60 procent ze zisků, které o více než dvacet procent převyšují průměrný zisk let 2018 až 2021. Vláda rozhodla, že má platit za roky 2023 až 2025. Účelem jejího zavedení mělo být pokrytí mimořádných výdajů na pomoc s drahými energiemi. Ty už výrazně klesly, stejně jako klesly zisky dotčených firem. Zmizely i mimořádné výdaje státu, plošné kompenzace drahých energií už neprobíhají, stejně tak se do faktur za elektřinu vrátil poplatek za OZE.

Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdil, že pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů přibližně přes 17 miliard korun, bude prosazovat zrušení WFT pro rok 2025. Vzhledem k tomu, že jen za první letošní čtvrtletí se už na WFT vybralo 13 miliard, není jasné, proč by se daň měla odvádět i za celý letošní rok. Vláda by tak peníze určené na mimořádné výdaje používala na běžné výdaje rozpočtu a pomoc snížit schodek.

Stanjura teď tvrdí, že až se v červnu potvrdí čísla výnosů z windfall tax a daně z příjmu právnických osob, které velmi pravděpodobně výdaje pokryjí, bude chtít zrušit platnost windfall tax od příštího roku. Proč se ale mimořádné zdanění nezruší už pro letošní rok, jasné není.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Vládne nám sfinga

KOMENTÁŘ

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v pr ...

00:01
×

Podobné články