Ceny zvyšuje nízká konkurence, nejhorší je to u cukru. Vláda nástroje má, říká asociace

Nedostatečná konkurence je nepochybně jedním z důvodů vysokých cen potravin. Kromě historické danosti či velikosti trhu je na vině podle odborníků také vysoká byrokracie či dotační politika ministerstva zemědělství. Vláda, která dle slov ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má za úkol podporovat vznikat konkurence, podle Asociace soukromých zemědělců ČR (AZS ČR) má nástroje, jak situaci zlepšit.

V oblastech základních potravin je v Česku nízká konkurence. Oficiálně to potvrdil ve své květnové analýze i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Antimonopolní úřad ve své analýze tvrdí, že je podstata trhu například v mléce či kuřecím mase sice oligopolní, ale bez vlivu na cenotvorbu. Podle expertů ovšem nízká konkurence reálný vliv má.

„Nedostatečná konkurence na tuzemském trhu je nepochybně jedním z důvodů vysokých cen potravin, není ale důvodem jediným a není důvodem novým,“ uvedla pro Echo24 mluvčí AZS ČR Šárka Gorgoňová. Současná struktura trhu v ČR je podle asociace dána také historicky.

Důvodem je málo výrobců v jednotlivých oborech, malé odlišení v sortimentu nabízených výrobků, vzhledem ke kolektivizaci nízký počet zemědělců a velký vliv pokračovatelů někdejších zemědělských družstev na dotační politiku. „A samozřejmě je to dáno také velikostí, respektive ‚malostí‘ tuzemského trhu. Další problém jsou stále ještě vyšší ceny některých nákladů v ČR, včetně energií, nebo vysoká byrokracie spojená s podnikáním v zemědělství a potravinářství,“ uvedla pro Echo24 AZS ČR

Míra konkurence se v jednotlivých oborech liší. Nejvíce koncentrovaný trh je v Česku podle asociace patrně ve výrobě cukru (dominantní subjekt, cukrovar Dobrovice, má zhruba 60 procent trhu), ale i v mlékárenství, mlynářství a ve zpracování masa, především pak drůbežího a vepřového.

„Recepty ke změně stávajícího stavu jsou systémově dva. Spočívají jednak ve snižování byrokracie, která zatěžuje zejména menší a střední podniky a odrazuje je tak například od zpracování zemědělských surovin a výroby potravin,“ uvedla pro Echo24 Gorgoňová. „A jednak – a to je středně až dlouhodobý proces, ve změně nastavení dotační politiky Ministerstva zemědělství a současně ve vytváření lepších podmínek pro vznik a rozvoj středních a menších podniků obecně, ze strany Vlády ČR,“ dodala.

Na potřebu zvyšování konkurence upozorňuje i Potravinářská komora ČR. V komentáři k tzv. konsolidačnímu balíčku uvedla, že na potravináře se zapomnělo. „Potřeba investic do výroby a zvyšování konkurence na trhu s potravinami byla jedním z hlavních argumentů, jak dlouhodobě snížit ceny potravin pro konečného spotřebitele,“ uvedla tehdy prezidentka komory Dana Večeřová.

„Zemědělci, potravináři i obchodníci mají primární zodpovědnost za plynulé zásobování všech obyvatel kvalitními a bezpečnými potravinami, vláda má zase za úkol vytvořit takové podmínky pro všechny zúčastněné, aby podnikání v České republice bylo výhodné, transparentní, méně byrokratické a administrativně náročné,“ uvedla komora ve svém prohlášení s tím, že problém je mimo jiné v zahraniční konkurenci.

„Vzhledem k neutěšeným podmínkám pro podnikání v České republice, ať už jde o vysoké náklady na energie, pracovní sílu, neexistenci investičních pobídek pro potravinářský sektor, zdlouhavé legislativní procesy či administrativní náročnost se, bohužel, stáváme v poslední době stále častěji svědkem toho, že i ryze české firmy uvažují o přesunutí výroby do jiných států EU, kde jsou jim mnohdy nabízeny dotace až do 50 % realizovaných investic,“ uvádí komora s tím, že výsledkem může být ztráta pracovních příležitostí, snížení daňových odvodů z výroby do státních rozpočtu a v konečném důsledku také výrazné snížení zpracování domácí suroviny, což postihne především české zemědělce.

MZe se v září sejde s maloobchodními řetězci

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý pro Echo24 uvedl, že v některých případech může být hodnocena struktura trhu jako oligopolní nebo i méně koncentrovaná. „ÚOHS, který tuto problematiku prošetřoval u pěti základních potravin, neshledal, že by docházelo k neúměrnému navyšování marží na straně zemědělců, zpracovatelů a obchodů. Rovněž nebylo zjištěno žádné dominantní postavení ani kartelové dohody. Zejména pak dovoz potravin pomáhá podle ÚOHS tomu, že přes oligopolní postavení některých firem trh funguje normálně,“ uvedl Bílý.

V současné době maloobchodní ceny většiny potravin již několik měsíců klesají. „Podstatný bude zejména další vývoj cen a vstupů u zemědělců, potravinářů a obchodníků – v tomto ohledu je příznivý současný pokles cen vstupních komodit, zejména rostlinných,“ dodal Bílý.

MZe rovněž podle něj dlouhodobě podporuje producenty, zejména z řad malých a středních podniků. „Například v současné době je spuštěn příjem žádostí o podporu pro zpracovatelské podniky a producenty, rovněž jsou podporovány inovace a diverzifikace produkce. Velkou roli v oblasti cenotvorby hrají v České republice zejména maloobchodní řetězce, se kterými máme v září domluvené jednání,“ dodal Bílý. „Budeme řešit aktuální témata v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi zástupci obchodu a výrobci potravin v České republice. Jedním z témat by mělo být také uplatnění kvalitní české produkce z krátkých dodavatelských řetězců v tržní síti,“ vysvětlil mluvčí resortu.

Na MZe vznikla mimo jiné mezirezortní pracovní skupina k cenám potravin, která se zabývala zejména výstupy z šetření, která prováděl ÚOHS, ČOI, SZPI a statistických výstupů ČSÚ a ÚZEI. „Ministerstvo zemědělství i nadále ceny zemědělských komodit a potravin sleduje, nicméně boj s vysokými cenami není úkolem jen pro ministra zemědělství, ale pro celou vládu. Ministr zemědělství má značně omezené možnosti, jak ceny potravin ovlivnit. Zásadní je zvládnutí energetické krize a postupný pokles cen energií, pohonných hmot, ale i dalších vstupů, které se negativně propisují do cen potravin,“ uvedl Bílý.