Fiala vyslal signál. Teď budou instituce vnímat jako cílový deficit 270 miliard, míní expert

Vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá prozatím se schodkem 235 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně doplnil, že deficit se bude pohybovat někde mezi 235 a 270 miliardami. Druhé číslo zmínil už minulý týden ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky nicméně řada veřejných institucí bude počítat s tím, že cílový deficit je právě 270 miliard.

Příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také upozornil, že výše příjmů a výdajů se ještě bude měnit po zpracování srpnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. O konkrétní podobě rozpočtu se podle něho ještě povede politická debata. Vláda ho schválí do konce září.

„Jsou to předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých kapitol, jednání teprve začnou,“ řekl Stanjura o schváleném materiálu. Úředníci nyní podle něj rozpracují schválené mantinely podle rozpočtových kapitol, na jejich základě budou nejprve jednat ekonomičtí náměstci jednotlivých ministerstev a poté i přímo ministři o konečné podobě rozpočtu.

„V květnu jsme představili konsolidační balíček. A protože část opatření má účinnost až od roku 2025, musíme konsolidovat veřejné finance i v roce 2024 nepatrně nad rámec schváleného balíčku. Málo se ve veřejném prostoru opakuje, v jak zoufalém stavu jsme veřejné finance převzali. Proces toho, abychom efektivně využívali peníze daňových poplatníků nikdy nekončí, pořád musíme pracovat na tom, abychom efektivně a správně tyto peníze využívali,“ řekl Stanjura. Kabinet se ale také mimo jiné rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku (psali jsme zde).

Podle hlavního ekonoma Roklenu Pavla Peterky se ministr financí do jisté míry poučil z vývoje rozpočtu v letošním roce a vytvořil proto zároveň strop schodku rozpočtu pro rok 2024 na 270 miliard. „Plnění rozpočtu, které může ovlivnit cokoliv od makroekonomického vývoje po nečekané krizové události, má rezervu 35 miliard. Sám ministr připustil změny v plánovaném rozpočtu na základě srpnové makroekonomické prognózy ministerstva financí,“ poukázal pro Echo24 Peterka.

„Bohužel očekávám, že pomyslný strop 270 miliard bude řada veřejných institucí při plánování rozpočtů vnímat jako cílový deficit. Otázkou pak samozřejmě je, zda se podaří plán naplnit. To v současné dynamické době nebude jednoduché. Klíčové bude, aby vláda opět neměla přehnaná očekávání na příjmové straně rozpočtu,“ míní Peterka.

Budou peníze na investice?

„Kosa narazí na kámen až v samotné politické debatě, kde budou jednotliví politici balancovat mezi rozpočtovou zodpovědností, dostatkem financí pro jejich agendu a zájmy voličů,“ dodal ekonom. Na to, že premiérem Fialou zmíněný rámec 235 až 270 miliard v politické praxi znamená spíše druhou zmíněnou sumu, upozornil na svém Twitteru také například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Zajímavé podle Peterky bude sledovat činnost a rozpočet nového výboru pro strategické investice, jehož vytvoření vláda ve středu schválila. „Není sporu o tom, že infrastruktura v České republice potřebuje výraznou modernizaci. Ať už se bavíme o dopravě, digitalizaci veřejného sektoru a dalších palčivých tématech. Vláda by neměla zapomínat ani na investice do vzdělání, které z mého pohledu i pohledu zahraniční literatury nabízí velmi zajímavou návratnost hned na několika frontách,“ uvedl Peterka.

Problémem však podle něj zůstává nedostatek prostředků ve státním rozpočtu, který se současná vláda snaží konsolidovat. „Jakékoliv investiční projekty by tak bylo vhodné prosazovat rovnou se změnami na straně příjmů státního rozpočtu, které umožní jejich financování. Vláda má tak další příležitost ukázat svou sílu a zavést takový proces jako nový normál při jednání rozpočtu,“ míní Peterka. „Pokud tomu tak nebude, tak mohou nastat v zásadě dvě situace. Vláda bude investovat a deficit bude vyšší než 235 respektive 270 miliard, nebo vláda investovat nebude a uvolní tak tlak na výdaje státního rozpočtu,“ dodal.