Rezignace na pravicové sliby: příjmy státu stále rostou, lidé chudnou drastickým propadem mezd

Vláda Petra Fialy (ODS) si seškrtala programové prohlášení. Některé stěžejní body, které definovaly program spíše pravicového kabinetu, zmizely, což premiér i jeho ministři obhajují neudržitelností veřejných financí, a tedy nutností šetřit. Na počínání nejsilnějších koaličních občanských demokratů však míří kritika za to, že na své pravicové sliby rezignovali. Zmizel například klíčový slib snížit odvody pro zaměstnavatele, které jsou u nás mimořádně vysoké, a do hry se naopak dostalo zvýšení minimálních odvodů pro živnostníky. Jediné, co zatím ODS stále odmítá, je vrácení superhrubé mzdy. Podle čerstvých dat statistiků se nám reálné mzdy loni propadly o 7,5 procenta, což je nejvíce od vzniku samostatného státu.

Vláda se ve změnách v programovém prohlášení, kde dříve slibovala nezvyšovat daně, na Národní rozpočtovou radu a Národní ekonomickou radu vlády. „Ve spolupráci s NRR a NERV připravíme a zrealizujeme odpovídající úpravy na příjmové a výdajové straně veřejných financí s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným veřejným financím,“ uvádí.

Právě jedno z doporučení NERV se týkalo odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance. NERV radil nesnižovat, takže bod, který hovoří o snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body ze současných 24,8 procenta. Podle Fialy ekonomická situace státu není taková, aby si stát mohl snížení pojistného dovolit. Ministerstvo financí už dříve pro deník Echo24 uvedlo, že tento krok by zatížil státní rozpočet desítkami miliard výdajů navíc, na které státní kasa nemá.

Pokud by vláda slib dodržela, příjmy na pojistném by podle odhadů resortu financí klesly o více než 40 miliard. A to na úkor udržení současného penzijního systému. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto označil snížení odvodů pro firmy za „nerealistické“.

Ovšem zatížení firem odvody na pojistné je u nás velmi vysoké. Ve srovnání s ostatními zeměmi odevzdáváme vzhledem k vysokým velkou část ze svých příjmů státu. V zemích OECD je průměr odvodů na pojistné 13 procent z hrubé mzdy zaměstnanců, u nás je to tedy bez mála 25 procent.

Co se pak týče celkového zdanění práce, tedy odvodů na sociální a zdravotní pojištění spolu s daní z příjmu, z posledního srovnání zemí OECD, vyplývá, že Češi v roce 2021 odváděli státu 40 procent ze své mzdy a umístili se tak mezi sledovanými zeměmi na čtrnáctém místě. Průměr zdanění práce v rámci OECD je přitom 34,6 procenta.

Stát má pak u nás z pojistného na sociální zabezpečení nadprůměrné příjmy, což také zprávy OECD každoročně zmiňují. Příjmy se každý rok zvyšují, pro loňský rok platilo, že rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením výdělků převážně v soukromém sektoru vedla k meziročně vyššímu inkasu pojistného o 7 procent, tedy zhruba o 42 miliard korun. Dohromady tak na pojistném stát vybral téměř 638 miliard.

Také příjem státu z daně z příjmu fyzických osob roste, loni na nich stát vybral skoro 124 miliard, tedy o téměř 15 miliard korun více než v předcházejícím roce.

Reálná mzdy se u nás přitom loni dramaticky propadly, podle čerstvých dat Českého statistického úřadu o 7,5 procenta. To znamená pětkrát větší propad než ten z doposud nejhoršího roku 2013, kdy se průměrná reálná mzda propadla o 1,5 procenta. S výjimkami na úplném počátku přechodu na tržní hospodářství klesaly reálné mzdy jen v roce 1998, a to 1,4 procenta, v roce 2012 o 0,8 procenta a ve zmíněném roce 2013. Jinak však reálné mzdy vytrvale rostly.

Nebývale vysoká inflace, která v lednu činila 17,5 procenta (údaje za únor bychom měli znát v pátek, pozn. red.), způsobí propad reálných mezd i letos. Česká národní banka v nynější prognóze počítá s celkovou letošní inflací na úrovni téměř 11 procent.