Neúprosná demografie. Valorizace není ten největší problém důchodů

Mimořádné valorizace důchodů při rekordní inflaci „předběhly“ dobu a poslaly důchodový rozpočet do vysokého deficitu. Přes plánovaný vládní zásah, který má alespoň částečně utišit požár, se však na důchodový účet valí zásadnější problém. Generační obměna působí „paseku“ nejen v kapacitách středních škol, ale už značně brzo hrozí také právě udržitelnosti důchodového systému.

V dalších letech má podle predikcí dojít k zásadní změně ve věkovém složení české populace a s tím je spojená hrozba enormních výdajů, které budou ležet na bedrech „smrskávající“ se ekonomicky aktivní části společnosti. Neřešení situace by tak podle odborníků vedlo k vážným ekonomickým dopadům na úkor „spotřeby“ části populace. Jedním ze zásadních kroků k řešení, o kterém mluví vláda i experti, je otázka posunutí hranice odchodu do důchodu.

Jak ukazují dlouhodobé predikce Českého statistického úřadu, ale i aktualizace z loňské zprávy Národní rozpočtové rady z minulého roku, populace starších 65 let míří v Česku v poměrně blízké budoucnosti přes hranici tří milionů. Nyní tvoří lidé nad 65 let asi pětinu obyvatel, v 50. letech by to mohla být téměř třetina. Podle střední varianty propočtů by starších osob mohlo být asi o 700 000 víc než nyní. Výdaje na penze představují už nyní velkou část státních výdajů. Podle zprávy vydaná suma prudce poroste od 30. let, kdy do důchodu začnou odcházet silné ročníky ze 70. let, takzvané Husákovy děti.

Tehdy došlo k prudkému růstu porodnosti a v „nejplodnějších“ letech 1974 a 1975 se narodilo přes 190 tisíc dětí ročně. Pro porovnání, už v osmdesátých letech počty narozených prudce klesly k hodnotám přes 130 tisíc narozených, v „silných“ ročnících mezi lety 2005 a 2010 se vrchol pohyboval na 119 tisících narozených v roce 2008. Při propadu v devadesátých letech pak porodnost klesla v minimu roku 1999 až pod 90 tisíc a mezi lety 1995 a 2004 se pohybovala pod stotisícovou hranicí.

Generační posun v populaci pak ilustrují predikce ČSÚ z roku 2018. Podle střední varianty odhadu se má už do roku 2040 zvýšit podíl lidí starších 65 let na 25 % populace a zatímco podíl dětí do 14 let věku se má držet okolo 14 %, úměrně posunu bude docházet k úbytku populace mezi 15 a 64 lety k 60 %. V polovině století už se pak poměr pohybuje ke zmiňovaným 30 % populace starší 65 let oproti 55 % mezi 15 a 64 lety. Jde o trend, který není ve vyspělých zemích světa výjimečný.

Důchodový systém v Česku se tak beze změn podle odborníků propadne v příštích desetiletích do výrazně vyšších deficitů. Koncem 50. let by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o stovky miliard korun.

Podle schváleného rozpočtu se letos na důchody vyplatí o 62,5 miliardy korun víc, než se na ně vybere. Částka nezahrnuje mimořádnou valorizaci kvůli inflaci, která bude v červnu. Podle zákonných pravidel by na ni bylo potřeba pro letošek 34,4 miliardy korun navíc. Vláda prosazuje nižší navýšení za 15,4 miliardy korun. I tyto částky jsou na dluh.

Demografická změna s sebou však nese i další potenciální problémy. Jde například o nárůst tlaku na systém sociální péče ve stáří, který už nyní v kapacitách zaostává za poptávkou. Podle podrobné analýzy, kterou si nechala společností Ernst & Young roku 2021 zpracovat Asociace poskytovatelů sociálních služeb, bude do budoucna nedostatečná kapacita pobytových či terénních služeb narůstat a hrozí i nedostatek odborného personálu.

„Podíl osob nad 65 let se zvýší ze současných 19,9 % na 28,8 % v roce 2050. Ve věkové skupině nad 80 let dojde k nárůstu ze současných 4,1 % z celkové populace na 9,0 % v roce 2050, s tím, že k nejprudšímu nárůstu v této kategorii dojde do roku 2035 a pak se trend zpomalí,“ uvádí poradenská společnost v analýze s tím, že pro zachování současného stavu péče bude podle odhadů nutné vybudovat přes 27 tisíc lůžek v pobytových službách navíc.

Důchodová reforma se řeší zatím bezvýsledně od 90. let a zabývá se tím i současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Základní parametry chystané reformy chce vláda veřejnosti oznámit v dubnu po projednání ve vládní pětikoalici. Reforma má podle Fialy zásadní význam, pokud chce stát zajistit, aby i lidé mladší 40 let měli šanci na důstojnou penzi. Jedním ze zvažovaných a odborníky zmiňovaných parametrů je zvýšení věku odchodu do důchodu. Argumentem je v tomto případě zvyšování věku dožití. Má jít však zřejmě jen o jeden z parametrů, které by měla reforma přinést.