Daně se zvednou všem. ODS na své původní sliby zcela rezignovala

Po představení dlouho očekávaného balíčku ke konsolidaci rozpočtu je už jasné, že vyšší daně budou platit všichni. Firmy, živnostníci a částečně i zaměstnanci, kteří přijdou o řadu daňových slev. Vyšší daně zaplatí i majitelé nemovitostí, a co se ještě příjmů týče, vzroste i progrese u těch vysokopříjmovějších. Kromě toho také kvůli sjednocení sazeb DPH pouze na dvě citelně podraží některé položky. Především od ODS, která voličům slibovala, že nezvýší přímé daně, to lze chápat jako porušení slibů. Je také patrné, že občanští demokraté nakonec ustoupili koaličním Starostům a lidovcům, kteří po zvyšování daní volali od začátku.

Vládní konsolidace ve zkratce přinese zvýšení firemních daní, odvody živnostníků, stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance, tedy na výplatní pásce uvidí méně. Vzroste také daň z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Snížené sazby daně z přidané hodnoty se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent.

Že na příjmové straně rozpočtu jdou změny hlavně přes přímé daně a kvazi daně, hodnotí jako nešťastné například ekonom David Marek. Ten také zmiňuje, jak je nepochopitelné, že opět nedošlo k zavedení spotřební daně na tiché víno, čímž se mohlo ušetřit právě na přímých daních, které občany nejvíce bolí.

„Nepochopitelným krokem je také snížená sazba DPH 12 procent. Inflačně a fiskálně neutrální by bylo 13 procent. Výpadek několika miliard, když naopak hledáme, jak snížit schodek, je zbytečný,“ hodnotí také Marek.

Jednotlivé změny v daních

Vyšší odvody pro OSVČ

Vláda bude postupně navyšovat minimální pojistné pro OSVČ. Po třech letech by měla hranice vyměřovacího základu odpovídat minimální mzdě, což je nyní zhruba 40 procent průměrné mzdy. Minimální odvod sociálního pojištění z toho pak vychází na téměř 5000 korun měsíčně.

V současnosti tvoří vyměřovací základ pro odvod na důchodovém pojištění čtvrtina průměrné mzdy. Ta je kolem 40 000 korun, pojistné se tedy počítá z částky asi deset tisíc. Z nich se odvádí 29,2 procenta. Pro letošní rok činí tak odvod na důchodové pojištění 2944 korun měsíčně.

Vyšší daň pro zaměstnance

Bude spočívat v platbě nemocenského pojištění. To dosud zaměstnanci neplatili, odváděly je za ně firmy. Nově ho mají hradit i ze své hrubé mzdy, a to v sazbě 0,6 procenta. Státu to příští rok vynese dodatečných 11,9 miliardy korun.

Vyšší daňová progrese u příjmu fyzických osob

Poněkud nenápadně změnila vláda Petra Fialy i daň z příjmu fyzických osob. Sazba daně z příjmů fyzických osob aktuálně činí 15 procent, vyšší daň 23 procent. Stanjura nově chce, aby vyšší sazba dopadala na lidi už s trojnásobkem průměrné měsíční mzdy namísto čtyřnásobku. V současnosti zaměstnanec platí 23 procent daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 korun. Do této sumy platí 15procentní daň. Nově by se tedy vyšší daň platila už od měsíčního příjmu 121 tisíc korun.

Progresivní zdanění požadovali Starostové i lidovci. STAN chtěl, aby u vyšších platů platila sazba 21 procent a u platů nad 160 tisíc korun měsíčně dokonce sazba 31 procent. Lidovci zase chtěli zavést pásmo zdanění od dvojnásobku měsíční hrubé mzdy, tedy od cca 80 tisíc korun a poté ještě třetí pásmo pro čtyřnásobek hrubé mzdy, tedy cca 160 tisíc.

Vyšší daň pro firmy

Daň z příjmu právnických osob vzroste z 19 na 21 procent. To má přinést do rozpočtu výnos asi 22 miliard korun. Takové opatření přitom od začátku ekonomové hodnotili jako jednu z posledních možností, ke kterým by sáhli, protože má potenciál silně tuzemskou ekonomiku ovlivnit, a to negativním směrem, pokud se některé firmy rozhodnou odejít. Co se týče srovnání firemních daní v rámci EU, nejnižší je devět procent v Maďarsku, nejvyšší je na Maltě, a to 35 procent.

Dvojnásobná daň na nemovitosti

Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu Ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek. Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, a to od roku 2025. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, dojde ke zdvojnásobení daně. Pro majitele nemovitostí to bude znamenat další výdaj v řádech stokorun ročně.

Změny v DPH

Ve snížené sazbě DPH ve výši 12 procent zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů či pohřební služby. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní. Do základní sazby se tedy přesunou například noviny, přestože časopisy zůstanou ve snížené. Stejně tak se z desetiprocentní sazby do té základní dostanou například kadeřnické služby.

Růst spotřebních daní

Daně z cigaret, tabáku na kouření a doutníků se příští rok zvýší o deset procent, v následujících třech letech vždy o pět procent. Daň ze zahřívaného tabáku se bude zvyšovat o 15 procent ročně, nově se zdaní nikotinové sáčky a náplně do e-cigaret. Nižší sazba daně z hazardních her se zvýší na 30 z nynějších 23 procent. Daň z lihu se příští rok zvýší o deset procent, v dalších třech letech vždy o pět procent.

Zrušení 22 daňových výjimek

Jedná se o snížení slevy na dani na manželku, zrušení tzv. školkovného, zrušení slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, zrušení osvobození nadlimitních stravenek, snížení limitu pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her ze stávajícího jednoho milionu na 50 000 korun či omezení výjimek na dani z příjmů právnických osob při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony korun z ceny vozu.