Vláda s dohodáři šlápla vedle, ukazují čísla. Překotné změny se mají rušit

Vláda se i přes hlasitý odpor podnikatelů, jejich varování i předem známé dopady na zaměstnance rozhodla prosazovat změny u dohod o provedení práce. Kromě tvrdých dopadů novely zákoníku práce přinesl další náklady a byrokracii firmám konsolidační balíček. Vedlo to zjevně i k méně příležitostem pro brigádníky či lidi hledající flexibilnější úvazky. Už během prosazování návrhu docházelo k rozporuplným výrokům členů vlády, odkládání změn a nyní se zdá, že dokonce pár měsíců před platností přestanou změny platit úplně. Další čísla mezitím dávají za pravdu kritikům.

Za červenec podle České správy sociálního zabezpečení nahlásili podnikatelé kolem milionu dohod o provedení práce, které se týkají celkem 850 tisíc pracujících. Z toho plynula povinnost odvádět odvody jen u 30 tisíc smluv. A ačkoliv se tak snaží sociální správa argumentovat, že mají někteří tím pádem zjevně podepsáno více dohod najednou, ministerstvo přiznává, že to je ve skutečnosti problém zcela marginální.

Jak informovaly Hospodářské noviny, největší problém se ukázal úplně jinde, týká se jen menší části dohodářů a ministerstvo se tak rozhodlo opět narychlo systém zdanění dohod změnit. Ani s tím se zatím zřejmě vláda nevyrovnala příliš důstojně. Z ministerstva práce nejprve znělo, že se tedy tvrdší zdanění zaměří jinam, místo matek na rodičovské či důchodců se aplikuje na zaměstnance, kteří si chtějí u svého zaměstnavatele přivydělat nad rámec své hlavní činnosti a dělají to právě v rámci flexibilních dohod.

Nyní se však zdá, že během chvíle přišla další změna a kromě ještě zjednodušené evidence dohod nezůstane z překotných změn téměř nic z toho, co se snažil prosadit tzv. konsolidační balíček. Po jednání tripartity to řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký. Argumentem jsou právě zjištění z prvních dat z evidence. „Z dat za měsíc červenec totiž vyplývá, že teze, že tyto dohody jsou svým řetězením masivně zneužívány, tzn. že je významná část zaměstnanců, kteří mají více dohod u více zaměstnavatelů, se ukázala jako ne úplně správná. Hovoříme o 9,4 % zaměstnanců,“ shrnul problém stěžejního argumentu ministerstva práce Jiří Horecký.

Kromě nákladů a času, který museli podnikatelé strávit přípravami na měnící se podmínky u flexibilních úvazků a také dopadu, který to mělo na brigádníky či další zaměstnance, se opět ukazuje i další aspekt, v kterém se ministerstvo přepočítalo. Podnikatelé od začátku varovali, že změny zavedené už v rámci zákoníku práce, navíc korunované dalšími povinnostmi z konsolidačního balíčku, povedou k využívání méně výhodných úvazků jak pro firmy, tak pro samotné zaměstnance.

Nejnovější data společnosti CRIF – Czech Credit Bureau ukázala, že se počet podnikatelů v Česku za devět měsíců letošního roku zvýšil o 7986. „Růst počtu nových podnikatelů může být způsoben lepšící se ekonomickou situací, ale částečně také legislativními změnami u dohod o provedení práce, na základě kterých mohou firmy preferovat práci živnostníků před pracovníky na dohodu,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Současný rozdíl mezi vzniklými a zaniklými podnikatelskými oprávněními je podle ní ale v porovnání s roky 2019 až 2022 nízký, což znamená, že podnikatelů v Česku přibývá jen pomalu. Za první tři čtvrtletí roku připadlo na deset zaniklých podnikatelských oprávnění pouze 11 nových. Loni podnikatelů výrazně ubylo kvůli povinnosti zavést datové schránky. Letos zahájilo podnikatelskou činnost 65 409 lidí a 57 423 jich podnikání ukončilo. Ke konci září bylo v ČR registrováno 1,94 milionu podnikatelů, což je 22 procent dospělé populace.