Němci budou doma menšinou. Je to ještě horší, než jsem předpovídal, říká Sarrazin

Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. S 1,5 milionu prodaných výtisků se v žánru politické literatury stala nejprodávanějším titulem od Hitlerova Mein Kampfu.

Sarrazin nebyl samozřejmě žádný nacista, ale člen Sociálnědemokratické strany (SPD) – a ovšem tradicionalista, o čemž svědčí jedna z nejcitovanějších vět jeho bestselleru: „Přeji si, aby moji pravnuci ještě za sto let mohli žít v Německu, kde denní rytmus nebude určovat zpěv muezzinů.“ Merkelová však dosáhla jeho propuštění z banky, po dalších deseti letech ho na třetí pokus vyloučila jeho vlastní strana, manželka přišla o místo učitelky na základní škole.

Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka, muže, který nejprve sám, pak dlouho v menšině mluví o něčem, co se po letech náhle stane hlavním tématem předvolební kampaně. Sarrazin výše zmíněnou knihu nyní vydává v reedici, doplněné o pasáže, v nichž své tehdejší předpovědi porovnává s aktuálním stavem.

Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby, bavíme se i o pokračující zelené hegemonii nebo o dopadu, jaký má energetická politika největšího státu EU na Českou republiku.

Měl jste před patnácti lety pravdu, nebo byste se v něčem korigoval? 

Celkově jsem měl pravdu, to se, myslím, ukázalo a detailně to rozepisuji do komentářů, kterými jsem na různých místech opatřil text nového vydání. Ale ano, přece jen jsem se i pletl. Moje výpočty prováděné v letech 2008 a 2009 na základě čísel Spolkového statistického úřadu vycházely ze střednědobých odhadů o migraci, takzvaných prognóz přírůstku populace v zemi. Ty odhady se pohybovaly mezi 50 a 100 tisíci migrantů ročně. Moje tehdejší psaní o hrozbě pro Německo stálo na kombinaci slabé porodnosti a tehdy ještě poměrně mírného přistěhovalectví. Dynamika v mém scénáři nebyla dána výší přistěhovalectví, ale vyšší porodností u přistěhovalců. Ale tím, že posledních deset let, tedy od začátku migrační krize, činila migrace do Německa namísto odhadovaných 100 tisíc lidí ročně v průměru 500 tisíc lidí ročně, se všechno ještě vyostřilo. Z těch 500 tisíc nově příchozích přišlo 200 tisíc buď z EU, nebo z východní Evropy, Ukrajiny a podobně. Ale zbývajících 300 tisíc lidí přišlo ze Sýrie, Afghánistánu a podobně. Takže dnes je perspektiva Německa co do složení obyvatelstva a kulturních hrozeb mnohem nepříznivější, než jakou jsem načrtl před patnácti lety. Tehdy jsem předpověděl, že už během několika dekád se Němci ve své vlasti stanou menšinou. Ale přijde to ještě o hodně dřív.

Jedna z vašich stěžejních předpovědí zněla, že za tři až čtyři generace, to jest asi za sto let, počet Němců klesne z 80 na 20 milionů, zatímco podíl muslimů vyskočí ze čtyř na 35 milionů.

Ano a tento vývoj akceleruje (aktuálně je muslimů v Německu odhadem na šest milionů – pozn. red.) V novém vydání odhaduji, že k roku 2070, tedy za 45 let, v 80 procentech porodů nebudou rodičkami Němky. A že většina narozených bude z muslimských rodin. Tak vypadá můj dnešní odhad, ale jak jsem poučen, tak dodávám, že situace se může ještě zhoršit. Například kdyby přišla další náhlá vlna masové imigrace.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.