Německo-slovanská nevraživost pořád existuje, Lužičtí Srbové AfD nevolí

Zemské volby v Sasku byly svým způsobem převratné, jelikož v nich výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD). O trendu voleb tak není pochyb. Přesto v Sasku existuje oblast, která volí jinak. Je jí katolická Horní Lužice, kde žije původní slovanské obyvatelstvo, národ Lužických Srbů. Proč volí jinak? Čím je to dáno? Jak vlastně Lužičtí Srbové smýšlejí o politice? O tom všem a mnohém dalším hovoří v jedenácté epizodě svého podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi. Vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24. Najdete nás rovněž na Spotify.

Na začátku chce Jakub vysvětlit po Lukášovi, co jsou to vlastně zemské volby a zda k nim v Česku máme ekvivalent. Kromě toho bude ozřejmeno, jak Sasko funguje v zahraničí, co je zač jeho Kontaktní kancelář a proč jste se nikdy nedozvěděli, že k nám na výjezdní zasedání může přijet celá vláda sousední země. Lukáš také přiblíží své vztahy s někdejším saským premiérem Stanisławem Tilichem a krátce shrne jeho kariéru, aby doložil, kam až to v současném Německu může politicky dotáhnout Lužický Srb a zda přitom smí dávat najevo své srbství, anebo zda ho musí spíše cudně skrývat a vystupovat jako „premiér všech“.

Ostatně jaký vztah mají Němci, respektive Sasové k Lužickým Srbům? Co to znamená autochtonní menšina a stačí toto označení na to, aby měli Lužičtí Srbové v Německu ústavně uspokojující postavení? Na to vše Lukáš svému sourozenci odpoví a následně krátce vylíčí porevoluční lužickosrbské fungování v německé spolkové i zemské politice. Včetně takových paradoxů, jako je to, že lužickosrbský kandidát ve volbách klidně porazí předsedu saské AfD. Tato poznámka přivede sourozence k úvaze o německo-sasko-slovanské nevraživosti, o stále přítomném českém protiněmectví i o tom, proč to Lukáše otravuje nejen ve vztahu k Lužici.

V další části starší bratr mladšímu líčí, proč je v Sasku na vzestupu neonacismus a jak se to odráží v Lužici. Následuje několik znepokojivých historek z běžného lužickosrbského života, ať už se týkají dětí, mládeže nebo dvou učitelů, kteří se vloni snažili zabránit svým žákům o přestávkách ve škole hajlovat. Šokovaný Jakub tomu odmítá věřit a nutí Lukáše více a více vysvětlovat, jak je možné, že v Německu nacistické projevy dávno nejsou tabu. Lukáš se tedy pustí do exkurzí sociologických, ekonomických i vzdělávacích. Ostatně v jakém stavu je saské školství? Není jeho úroveň jednou z hlavních příčin napětí, které v Sasku sledujeme? Jak je na tom lužickosrbské školství v porovnání se saským? A jaká jsou jeho specifika?

Kompletní audio a videoverzi najdete na EchoPrime ZDE

Třetí část Lukáš otevírá poznámkou, že Lužičtí Srbové budou v nadcházejících zemských saských volbách patrně znovu volit CDU neboli stranu, která jim doposud nabízela jakž takž bezpečné životní a kulturní zázemí. Zároveň to znamená, že původní slovanské obyvatelstvo Saska volí a znovu bude volit jinak než skoro celý zbytek země. Není to výjimka, nýbrž setrvalý trend – vždyť naposledy Lužičtí Srbové ukázali svou vůli jít proti zbytku saské společnosti na jaře při volbách evropských. Také teď Lukáš předjímá, že obce, kde hlavní živel tvoří Lužičtí Srbové, budou modré, což znamená křesťanskodemokratické.

Následně bratři rozebírají, proč mají Lužičtí Srbové rezervovaný vztah k AfD a dalším posilujícím stranám německého spektra, jako je například Aliance Sahry Wagenknecht. Lukáš přitom podotkne, že Dolnolužičtí Srbové v Braniborsku volí ještě jinak než Hornolužičtí Srbové v Sasku. Zároveň se snaží vyjádřit své pochopení pro lužickosrbskou volbu, objasňuje systém lužickosrbské společnosti v souvislosti s jejím fungováním na státní podpoře, sám ji ale problematizuje. Leckoho možná překvapí proč.

Aneb konečně podcast, který každou epizodou dokazuje, jak barevný a nejednoznačný je svět Slovanů.