„Amputaci jsem dělal sekerou. Z 250 vojáků nás zůstalo dvacet.“ Zpověď ruského dezertéra
SITUACE NA UKRAJINSKÉ FRONTĚ
Ruský opoziční web The Insider přinesl rozsáhlé svědectví ruského vojáka, který dezertoval z ukrajinské fronty. Jako mnoho dalších jej oklamali a týden po podepsání smlouvy bez přípravy poslali do první linie. Sloužil tam šest měsíců, pak byl vážně zraněn a následně utekl. V rozhovoru pro Insider hovoří o mimosoudních popravách vojáků, kteří odmítají jít do útoku, o alkoholismu velitelů nebo o otřesném zážitku, kdy amputoval kolegovi nekrotickou ruku sekerou. Insider je v Rusku blokovaný a hlavní redakci má v lotyšské Rize. Web uvádí, že si ověřil totožnost vojáka i to, že skutečně utekl z fronty.
„Ještě před týdnem jsem seděl doma, koukal na anime, sledoval streamy, pracoval, vedl normální život, a pak mě poslali někam na Ukrajinu,“ popisuje svou zkušenost ruský dezertér, kterého server nejmenuje, ani neupřesňuje, kde na Ukrajině byl nasazen. Na frontu se dostal poté, co šel do obchodu přes ulici a policisté ho chtěli identifikovat. Doklady u sebe neměl a tak ho odvedli na policejní stanici. Když zjistili, že má povolávací rozkaz, přesvědčili ho, aby narukoval sám a podepsal dobrovolně ještě předtím, než měl nastoupit do armády. „Když podepíšeš, budeš sloužit někde v nemocnici,“ tvrdili mu.
V sobotu tedy kontrakt podepsal, v úterý odjel do střediska, kde byl tři dny ubytován, a následně se ocitl v první linii. Jejich rota měla obsadit vesnici vzdálenou asi 500 metrů od ruských pozic. Mezi liniemi bylo volné prostranství. Na něm stál poškozený ruský tank. Velitelé podle slov dezertéra poslali jen za první den 20 vojáků, aby obsadili prostor kolem tanku a vytvořili tam pozice pro další postup. Nikdo z nich se nevrátil. V prvních několika dnech při snaze obsadit veliteli označené místo zemřely desítky členů roty. Ukrajinská strana totiž celý prostor kolem vesnice monitorovala 15 až 20 drony.
Přestože neměl žádné zdravotnické vzdělání, fungoval jako kurýr mezi velitelstvím, jednotkou a těmi, kterým se podařilo dostat k tanku. Odtamtud pak také dostával raněné. „Nemám žádné zdravotnické vzdělání, nikdy jsem neměl co do činění s krví. A pak jsem vytáhl jednoho chlapa, ležel tam tři dny zraněný. Ruka mu už začala hnít, nastoupila nekróza. 'Co mám dělat?' zeptal jsem se. Řekli mi: 'Usekni mu ruku. Dejte mu všechno, co máte, jinak by mohl zemřít na šok.' Tak jsem se sbalil a šel. Usekl jsem ji sekerou na štípání dřeva,“ uvedl ruský dezertér.
On sám se poté vážně zranil, když po něm velitel v noci chtěl, aby šel vyzvednout na velitelství dron. Nechápal, proč nemůže počkat do rána, když jich ten večer měla jeho jednotka dost. Navíc, sám uvedl, že v noci byl pro ukrajinské drony s termovizi snadným terčem. Na velitelství kromě dronu vyfasoval pro velitele zvláštní balíček a zřejmě skutečný cíl své mise - láhve s vodkou a koňakem. Při zpáteční cestě, ho potkalo to, čeho se sám obával, uslyšel ukrajinský dron a brzy na to ztratil vědomí. Byl vážně zraněn, podařilo se mu však několik stovek metrů doplazit k ruským silám.
Ve svém vyprávění popisuje i to, proč se neodvážil noční pochod pro proviant odmítnout. Většinu vojenských prohřešků řeší velitelé na místě, nikoliv vojenští prokurátoři, kteří s na frontové pozice nedostanou. „Přivedou je k veliteli a navléknou na něj dvě neprůstřelné vesty a střílí. A i když to vydrží, mají polámaná žebra. A prostě pomalu umírají. Nebo mu nasadí přilbu a střílí do ní z pistole,“ popisuje fungování spravedlnosti na frontě.
Podle něj jsou ruské ztráty stále ohromné. „Za dva týdny z 250 lidí zůstalo 15 až 20, z toho 10 velitelů čet a roty. Mobilizovaných zbylo jen velmi málo. Asi 40 procent ztrát tvoří 'dvoustovky' (vojáci padlí v boji - pozn. red.). Zbytek jsou 'třístovky' (zranění - pozn. red.). Z nich je téměř polovina těžkých (tj. bez rukou a nohou - doživotně invalidní). Když jsem přijel, byla ta vesnice ještě víceméně nedotčená. O tři týdny později z ní byly ruiny. Mraky mrtvol,“ uvádí.
Vysoká čísla úmrtnosti korespondují s dalšími zprávami ze současné fronty, které nelze ověřit. Podle časopisu Forbes nyní nejtvrdší boje probíhají u Pokrovsku v doněcké oblasti, kde na ukrajinské pozice útočí až desítky tisíc ruských vojáků.
