Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace, prohlásil Peskov
RUSKO A NATO
Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.
"Fakticky se tyto vztahy dostaly na úroveň přímé konfrontace. Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny," citoval Peskova server Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury aliance k ruským hranicím.
Země Severoatlantické aliance, které považují Ruskou válku proti Ukrajině za nevyprovokovanou, podporují Ukrajinu dodávkami zbraní nebo výcvikem jejích vojáků a poskytováním zpravodajských informací. Po ruském vpádu na Ukrajinu se ke vstupu do NATO v obavách z ruské rozpínavosti rozhodlo Finsko a Švédsko.
Náměstek ruského ministra zahraničí Gruško ve dnes zveřejněném rozhovoru nicméně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu vstupovat se zeměmi aliance do konfliktu. "V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance," řekl Gruško. Uvedl ale, že vztahy mezi NATO a Ruskem se zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na "kritické nulové úrovni", z čehož obvinil Washington a Brusel.
Putin na konci března označil za "naprostý nesmysl", že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. "Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly," uvedl šéf Kremlu. "Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech," řekl v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.
Putin vyslal v noci na 24. února 2022 ruská vojska na Ukrajinu a rozpoutal tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Předtím Moskva v reakci na obavy Západu a Kyjeva opakovaně tvrdila, že na sousední zemi nezaútočí. Jedním z deklarovaných ruských cílů invaze na Ukrajinu bylo zabránit NATO v rozšiřování jeho působnosti v blízkosti Ruska.
Moskva už dříve uváděla, že se NATO svojí podporou Ukrajiny de facto státá stranou konfliktu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu také prohlásila, že se aliance vrátila k myšlení z dob studené války. Novinářům řekla, že Severoatlantická aliance nemá místo v takzvaném "multipolárním světě", o který usiluje Moskva, aby ukončila dominanci USA.
NATO vzniklo po druhé světové válce jako obranná aliance. Dnes si připomíná 75. výročí zakládající smlouvy, kterou v roce 1949 podepsalo 12 zemí. Po posledním rozšíření o Finsko a Švédsko má nyní aliance 32 členů. Rusko vede vojenskou alianci nazvanou Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jejímiž členy je několik bývalých sovětských republik.
