Přijímat méně migrantů si přeje rekordní počet Němců

Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %.

Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců. Naopak v pátek hlasovaný návrh zákona na omezení migrace neprošel, když se proti Merzovi postavila část spolustraníků z CDU včetně bývalé kancléřky Angely Merkelové. Vadí jim společné hlasování s AfD, což považují za prolomení tabu.

Většinovou podporu v průzkumu získala i otázka, zda by Německo mělo automaticky odmítat vstup osobám bez platných dokladů, a to i v případě, že chtějí požádat o azyl. S tímto návrhem souhlasí 57 % občanů, zatímco 33 % jej odmítá. Největší podporu má mezi voliči AfD (87 %), CDU/CSU (71 %) a částečně i mezi příznivci SPD (52 %). Naopak odpůrci se rekrutují především z voličů Zelených a Levice, kde tři čtvrtiny s tímto postupem nesouhlasí.

V tzv. „nedělní otázce“, která zjišťuje volební preference, došlo jen k minimálním změnám. CDU/CSU ztratila jeden procentní bod a nyní dosahuje 30 %, zatímco AfD si udržela stabilních 20 %. Na třetím místě se srovnali Zelení a SPD, kteří mají shodně 15 %. Tři strany se pohybují na hranici volitelnosti do Spolkového sněmu. Levice (Die Linke) se poprvé od rozkolu dostala na 5 %, čímž předstihla nově založené hnutí Sahry Wagenknechtové (BSW), které kleslo na 4 %. FDP zůstává na hranici 4 % a hrozí jí vypadnutí ze sněmovny.

Merz s omezením migrace v Bundestagu narazil

Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který se podle průzkumů po únorových parlamentních volbách stane německým kancléřem, předložil tento týden Spolkovému sněmu celkem tři návrhy směřující podle něj k omezení migrace. Reagoval jimi na útok v bavorském městě Aschaffenburgu, kde 28letý neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu minulý týden napadl děti ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Zranění utrpěli další tři lidé včetně dvouleté dívky. Předcházely mu přitom podobné činy v Magdeburku, Solingenu a Mannheimu v loňském roce.

Ve středu poslanci schválili výzvu, aby vládla zpřísnila migrační a azylovou politiku. Obsahuje mimo jiné požadavek na zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, na důslednější deportace či na odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Protesty nevyvolal ani tak obsah právně nezávazného dokumentu, ale skutečnost, že CDU/CSU k jejímu schválení pomohla AfD.

Vládní strany – sociální demokraté (SPD) a zelení – označily středeční schválení návrhu pomocí hlasů AfD za prolomení tabu, německá média psala o protržení hráze či pádu protipožární zdi. Do ulic v mnoha německých městech vyšly desítky tisíc lidí, kteří protestovali proti parlamentní spolupráci s AfD, ale i proti Merzovi. Druhý ze středečních návrhů, který dával bezpečnostním složkám některé nové pravomoci, v parlamentní komoře už většinu nenašel.

V Berlíně proti spolupráci s Alternativou pro Německo demonstrovalo 160 000 lidí

V Berlíně v neděli demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo 160.000 lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech, například v Lipsku, Halle, Saské Kamenici (Chemnitz) či Mnichově. V Lipsku policie účast odhadla na 10.000 lidí, v Halle pak na 8000.