Mladí a rebelující: Nová generace zažívá nárůst násilí i příklonu k alternativám

Dlouho se o mladé generaci mluvilo jako o liberální, otevřené a tolerantní. Jenže aktuální data z Česka i ze zahraničí ukazují jiný obrázek. Zatímco dřív byli mladí často vnímáni jako hlasatelé umírněnosti, dnes se čím dál častěji odklání od mainstreamu – ať už ve volbách, nebo přímo v chování. Ministerstvo vnitra varuje před nebezpečnými online komunitami a upozorňuje na rostoucí kriminalitu nezletilých. Podobné zprávy přicházejí z Německa i Spojených států.

Poslední výpověď o mladé generaci podává zpráva o extremismu za rok 2024. Policie podle ní loni zaznamenala výrazný nárůst individuální radikalizace mezi mladými lidmi. „Velmi často u těchto případů absentuje vazba na konkrétní ideologii, jakékoliv dlouhodobější ukotvení, a naopak velmi výrazně se objevuje fascinace násilím,“ uvedlo ministerstvo vnitra.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se stále častěji objevují případy, kdy nezletilí hrozí násilím ve školách. „Právě existence radikálních online komunit, výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. I proto jsme přišli s vládním preventivním programem Bezpečné dětství,“ uvedl.

Z policejních statistik vyplývá, že děti do 18 let se v loňském roce dopustily 1080 násilných trestných činů, což je zhruba o čtvrtinu více než před dvěma lety. „Nezletilí a mladiství se tak podle dostupných údajů dopustili téměř osmi procent ze všech násilných trestných činů,“ dodalo ministerstvo.

Digitální podhoubí násilí

Mladí lidé se podle úřadů radikalizují často skrze anonymní prostředí internetu. „Do různých konverzací se často dostanou přes online hry nebo komunitní servery. V konverzacích se pak šíří nejen propagační materiály, ale také výzvy ke vzájemné mobilizaci nebo inspirace k akci,“ uvádí zpráva o extremismu.

Na nový vývoj reagují i státní zástupci. Kriminalitu mladistvých označila za prioritu nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Policejní prezident Martin Vondrášek přitom už v lednu upozornil na prudký nárůst vyhrožování násilím ve školách.

Mladí častěji volí alternativy

Změna se neodehrává jen na poli kriminality, ale také při volbách. Zatímco ještě nedávno se předpokládalo, že mladí voliči inklinují spíše k liberálním a středovým stranám, poslední volby v Česku i zahraničí ukazují příklon k alternativám. Ukázalo se to v průzkumech, kde narůstá počet mladých podporovatelů hnutí ANO, což je pro voliče nižšího věku netypický výběr. Při loňských eurovolbách zase u mladých uspělo hnutí Motoristé sobě, které lze obtížně označit za liberální. Spíše za konzervativní.

Podle analytika agentury Kantar Pavla Ranochy během roku 2024 posílilo ANO ve skupině 30–44 let o 3,7 procentního bodu, ve skupině 18–29 let o 3,5 procentního bodu. Podobné je to s Motoristy.

„Filip Turek velmi dobře zacílil na významnou část mladých mužů do cca 30–35 let a našel téma, které mezi nimi extrémně dobře rezonovalo,“ říká k tomu Ranocha. V některých segmentech se podle něj mohla koalice Přísahy a Motoristů dostat až přes 30 procent.

Ještě výraznější změny se ukazují v zahraničí. Ve Spojených státech tvořili mladí voliči klíčovou skupinu, která pomohla republikánovi Donaldu Trumpovi získat druhý prezidentský mandát. Zatímco demokraté spoléhali na podporu kampusů a reprodukčních práv, Trump zacílením na ekonomická témata, sociální média a podcasty získal výrazně mladé muže. „Pro muže z generace Z byl najednou Trump certifikovaným ‚kámošem‘,“ uvedla analytička Kate Scottová pro magazín CIRCLE.

V Německu se mladí voliči masivně přelili k oběma okrajům politického spektra. Podle exit pollu Infratest Dimap z února 2025 získala levicová strana Die Linke mezi voliči ve věku 18–24 let 25 procent hlasů, zatímco pravicová AfD 21 procent. Středové strany propadly. „Mladí voliči odmítli střed. To, že čtvrtina mladých mužů volí AfD, zatímco mladé ženy častěji podporují levici, ukazuje hluboké generační a genderové napětí,“ shrnul politolog Reto Mitteregger. Po volbách se pak ukázalo, že se AfD dokonce vyšvihla na první místo průzkumů.

Výzvy pro stát i společnost

Stát reaguje – a to nejen bezpečnostními opatřeními, ale také pokusy o větší prevenci. Vedle programu Bezpečné dětství vznikl i nový Akční plán boje proti extremismu a předsudečné nenávisti 2025–2026, který má zohlednit novou realitu, kde už nejde o klasické extremisty, ale o fluidní, anonymní, často nihilistické radikály bez ideologie.