„Nikdo se mnou nekomunikuje.“ Poslanec Richter trvá na komisi k fakultě, část rodin se brání

Od tragické události na filozofické fakultě v Praze brzy uplyne pět měsíců a rodiny obětí stále čekají, že dostanou odpověď na osudnou otázku, co se vlastně 21. prosince v budově univerzity odehrálo a zda nešlo událostem předejít. A zatímco policejní vyšetřování nadále běží, opozice se snaží o vytvoření vyšetřovací komise přímo ve sněmovně. Poslanec Jan Richter (ANO), jehož dcera byla jednou z postřelených studentek, deníku Echo24 řekl, že od incidentu nemá žádné informace. „Nejsem v kontaktu s nikým a nikdo se mnou nekomunikuje,“ říká.

Hnutí ANO usiluje v čele právě s poslancem Richterem o vznik vyšetřovací komise k zásahu policie proti střelci na filozofické fakultě už od poloviny letošního února. Jejím cílem má být podle Richtera vyšetření okolností tragické události a poučení se z případných chyb, aby se podobné tragédie do budoucna neopakovaly.

Na předchozím jednáním bezpečnostního výboru se opoziční poslanci pokusili schválit bod, podle kterého by výbor zřízení vyšetřovací komise sněmovně doporučil. To jim však kvůli převaze hlasů koaličních poslanců nevyšlo. Na jednání výboru dorazily i rodiny obětí střelby a ukázalo se, že ani pozůstalí nejsou v otázce zřízení komise jednotní. Jeden z vystupujících například soudí, že by komise přispěla k politizaci tragédie.

„Setkali jsme se jako pozůstalí a většina řekla, že si tu vyšetřovací komisi nepřeje,“ uvedl. Další z nich vznik komise podpořil a ptal se třeba na to, proč policie hlavní budovu fakulty na náměstí Jana Palacha nevyklidila stejně jako druhou budovu v Celetné ulici.

Podle poslance Jana Richtera, jehož dcera utrpěla 21. prosince vážná zranění podobně jako i další studenti, naopak převažuje počet pozůstalých, kteří zřízení komise požadují. „Nepřejí si to dva – jeden vystoupil na bezpečnostním výboru, čtyři si to naopak přejí, zbytek mlčí a ptá se těch, co to chtějí, jak to vypadá. Taková je realita,“ řekl Richter pro Echo24 s tím, že o vytvoření komise bude nadále usilovat. „Stále to zvažuji, ale myslím si, že ano,“ odpovídá.

Richter také dodal, že rozporů kolem policejní verze zásahu je od počátku spousta a že s policií ani fakultou momentálně není v kontaktu. Ukázalo se například, že střelec David K. měl být v hlavní budově fakulty už přibližně hodinu před začátkem střelby, zatímco policie tvrdí, že jeho telefon lokalizovala ve 14.38 v okolí ulice Pařížská (střelba vypukla přibližně v 15.00).

„Nejsem v kontaktu s nikým a nikdo se mnou nekomunikuje. Naposledy jsem poslal kontakt na sebe s ohledem na finanční odškodnění dcery, co požadovali. Tím to skončilo a nikdo nic.“ Na slíbenou finanční pomoc z univerzitního nadačního fondu podle něj jeho dcera dodnes čeká. Univerzita Karlova přitom už v lednu informovala, že začala rozesílat pozůstalým a zraněným první část finanční podpory. Celkem fond vybral přes 72 milionů korun.

„Finanční pomoc neproběhla“

„Avizovaná finanční pomoc směrem k mé dceři neproběhla. A pokud budou chtít vyplňovat ponižující formuláře jako Praha, tak ani neproběhne,“ řekl poslanec, přičemž narážel na plán hlavního města vyplatit obětem střelby odškodnění až do výše 450 tisíc korun z fondu Bezpečná Praha.

Jak informovaly ve čtvrtek Lidové noviny, některé podmínky pro vyplacení prostředků ze strany Prahy část pozůstalých zaskočily. Zahrnují třeba vyplnění formuláře, kde musí žadatel uvést nejen průměrnou měsíční mzdu za poslední kvartál a další příjmy například z podnikání, ale také „veškerý majetek větší hodnoty“. Úředníky zajímají také dluhy, půjčky či hypoteční úvěry nebo daně a povinné platby na pojištění.

Takové podmínky některé pozůstalé odrazují. „Přece když chci pomoci, tak si nestanovuji podmínky. Je to hanba,“ řekl k tomu listu jeden z rodičů. Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) naopak žádost hájí. „Povinnost připojit k žádosti údaje o majetkových a výdělkových poměrech vyplývá přímo ze zakladatelské listiny Nadačního fondu Bezpečná Praha, takže se jedná o nutnou náležitost žádosti. Aby tato povinnost byla splněna, připravil nadační fond formulář nazvaný čestné prohlášení o majetkových a výdělkových poměrech, ke kterému není nutné cokoliv dokládat. Neboli snažíme se celý proces zjednodušit a učinit pro žadatele co nejschůdnější,“ reagoval na to Svoboda.

Zjišťování okolností prosincové střelby na Filozofické fakultě UK má na starosti v této chvíli Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podle předchozího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by první závěry mohly být k dispozici v květnu. Samotné vyšetřování by pak mohla policie ukončit podle předchozích vyjádření v průběhu června. Státní zástupkyně Jana Murínová na jednání bezpečnostního výboru potvrdila, že standardní vyšetřovací lhůta je půlroční. Policie si ale může v určitých případech vymínit u státního zástupce její prodloužení.