Má to Benda v čele klubu ODS jisté? Nové hvězdy strany naznačily, že ne tak úplně

Poslanci reprezentující občanské demokraty si zvolili v minulém týdnu za předsedu svého sněmovního klubu matadora Marka Bendu. Zvolen byl jednomyslně všemi 27 hlasy zákonodárců, které modří ve sněmovních volbách urvali. Někteří nováčci ovšem varují: v lednu se vše může změnit!

Jednou z nových tváří ve sněmovně je Štěpán Slovák, 27letý právník, který dosud působil v advokátní kanceláři ROWAN LEGAL. Ten se na otázku, proč také do čela klubu volil Bendu, který je částí „modrých“ voličů vnímán jako stará struktura vzhledem k délce jeho pobytu v dolní komoře, vyjádřil na sociální síti X. „Klub poslanců ODS byl vždy úzce propojen s vedením strany a stejně by tomu mělo být i nadále, protože vzájemná důvěra je důležitá,“ uvedl Slovák.

Benda je nejdéle sloužícím zákonodárcem od sametové revoluce v roce 1989, v poslaneckých lavicích strávil již zhruba 33 a půl roku. Syn disidenta a pozdějšího senátora Václava Bendy v podstatě celý svůj dospělý život působí ve vrcholné politice. V Poslanecké sněmovně zastával řadu významných funkcí, především v ústavně právním výboru a v mandátovém a imunitním výboru a stranickém klubu.

Podle Slováka však Bendovo šéfování klubu není definitivně stvrzeno. „Vzhledem k tomu, že už v lednu nás čeká volba nového vedení ODS, myslím, že bude na místě se k otázce vedení poslaneckého klubu případně ještě vrátit po kongresu,“ doplnila mladá krev ODS s tím, že do té doby musí mít vyjednavači v čele s Bendou plnou důvěru. Sněm strany má proběhnout v lednu 2026, kam byl po – pro stranu nevítězných – volbách přesunut z jara příštího roku.

Realistická varianta?

Slovák se k hlasování či procesu výběru Bendy odmítl dále vyjádřit. „Omlouvám se, ale tohle má zůstat na poslaneckém klubu a diskutovat pouze uvnitř,“ zakončil. Za pravdu svému kolegovi dal ve vyjádření pro Echo24 i další nový poslanec, Petr Sokol, který kandidoval v Olomouckém kraji. „Je to realistická varianta, která může nastat,“ míní poslanec.

„Pokud se mění vedení strany, tak často dochází k výměnám v čele poslaneckých klubů a to z různých důvodů. Například z toho, že někdo z vedení toho klubu může být zvolen do předsednictva strany či se stát místopředsedou. Často se také vyvažují regiony. To znamená, že strana se snaží, aby byli zastoupeni lidé z různých částí země,“ odůvodnil svůj názor Sokol.

Parlamentní znalec a otec přílepků

Předseda Benda ani přes opakované urgence na zaslané dotazy redakce Echo24 nereagoval. Benda je díky své dlouhé praxi známý jako velký odborník na parlamentní procedury, tedy jeho zvolení není překvapivé. Do politiky se zapojil již 21. listopadu 1989, kdy byl jmenován do koordinačního stávkového výboru studentů. V roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu (KDS), jejímž předsedou byl jeho otec Václav Benda, ta se v roce 1996 sloučila s ODS. Již v únoru 1990 byl kooptován do ČNR, v jejíchž lavicích zasedal do roku 2002. Poslanecký mandát znovu vykonává od roku 2004 (s krátkým přerušením v roce 2013 po rozpuštění sněmovny). Patří mezi politiky, kterým v minulosti pomohly k zisku mandátu preferenční hlasy.

Do sněmovní historie se Benda zapsal i kvůli kontroverzním přílepkům k zákonům. Jejich používání se v české sněmovně objevilo koncem 90. let a sám Benda se označil za jejich možného „otce“. „Tak asi hlavním viníkem jsem já, který v roce 1999 v okamžiku, kdy Ústavní soud tehdy zrušil ze dne na den financování politických stran, tak k zákonu, který s tím neměl nic společného, přilepil nový model financování politických stran,“ řekl v únoru 2007 v České televizi během debaty, která reagovala na přelomové rozhodnutí Ústavního soudu, který tuto praxi odmítl.