Prezidenti ze střední Asie měli na výročí konce války vlastní program. Pak jim zavolal Putin

Prezidenti středoasijských republik se zřejmě jen s předstihem několika málo dní rozhodli přijet na letošní vojenskou přehlídku, kterou každoročně 9. května pořádá Rusko na Rudém náměstí v Moskvě, vyplývá z článku analytického centra Carnegie. Minimálně dvěma z nich krátce před událostí zavolal přímo ruský prezident Vladimir Putin. Původně se na přehlídce očekávala účast jediné zahraniční hlavy státu, a to prezidenta Kyrgyzstánu Sadyra Žaparova. Ostatní středoasijští lídři totiž chápali, že účast na ruských oslavách bude vypadat jako podpora jejich zemí pro ruskou invazi na Ukrajinu, a proto se původně do Moskvy nechystali.

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev například koncem dubna uvedl, že hodlá 9. května, kdy si jeho země stejně jako Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945, uctít v Astaně památku padlých v druhé světové válce. Prezident Uzbekistánu Šavkat Mirzijojev zase nařídil zorganizovat v Taškentu ohňostroje, čímž dal najevo, že jim hodlá sám přihlížet. Soudě podle všeho se tedy středoasijským prezidentům kromě Žaparova podařilo z účasti na oslavách v Moskvě slušně vymluvit. Jenže pak je začal obvolávat přímo Putin, upozorňuje analýza.

Pozvánky na přehlídku v podobě Putinových telefonátů přišly jen několik dní před oslavami. Zprávy o telefonátech se přitom neobjevovaly na stránkách Kremlu, ale na webech tiskových služeb jednotlivých prezidentů. V případě prezidenta Tádžikistánu Imomaliho Rachmona to bylo 5. května, v případě hlavy Turkmenistánu Serdara Berdymuhamedova 7. května. Pokud jde o Tokajeva a Mirzijojeva, tak ti se omezili na to, že prostě zveřejnili fotografii ze schůdků do letadla. Vedle prezidentů středoasijských zemí byli ve středu s Putinem na tribuně také běloruský prezident Alexandr Lukašenko a premiér Arménie Nikol Pašinjan.

Pozvání z Moskvy se prezidenti středoasijských republik nakonec zřejmě neodvážili odmítnout vzhledem k tomu, že předpovědět reakci Moskvy na případné odmítnutí bylo složité. Zároveň věděli, že ač na mezinárodní scéně jejich cesta do Moskvy nebude vypadat nejlépe, ze Západu za pouhou účast na přehlídce žádné postihy nepřijdou, píše se také v analýze.

Po začátku války na Ukrajině si středoasijské země uvědomovaly dvojí nebezpečí, upozorňuje Carnegie. Z jedné strany se obávaly, že po nich Moskva bude vyžadovat podporu vyjádřenou jak slovy, tak i činy, a z druhé, že Západ je bude házet do jednoho pytle s agresorským Ruskem. Vztahy se Západem, který usiluje o izolaci Ruska na mezinárodní scéně, jsou pro ně přitom neméně důležité než ty s Moskvou a Pekingem. O tom svědčí také skutečnost, že k nelibosti Moskvy nejednou hostily západní delegace, které s místními představiteli konzultovaly sankce uvalené na Rusko.

Středoasijští lídři se už přes rok snaží od tématu války na Ukrajině co nejvíc distancovat. Veřejně Putina nebo válku na Ukrajině neodsoudily a k západním sankcím se nepřipojily, i když se Západem spolupracují na jejich dodržování. Na druhou stranu ale ukrajinské regiony, které Moskva po jejich obsazení svými silami prohlásila za ruské, jako součást Ruska neuznaly.