„Kladivo na kolaboranty.“ Nový paragraf o „cizí moci“ začíná v parlamentu bublat

Senát se připravuje na lednové projednání novely trestního zákoníku, která zavádí nový a poměrně kontroverzní trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Zatímco Poslanecká sněmovna návrh schválila díky hlasům vládní většiny, v horní komoře se očekává možná i složitější jednání. Někteří senátoři totiž už nyní upozorňují na vágní formulace a riziko zneužití zákona, které podle nich připomíná paragrafy z období komunistického režimu.

Novela s příslušným pozměňovacím návrhem zavádí možnost postihovat činnosti, které jsou vedeny úmyslem poškodit nebo ohrozit ústavní zřízení, suverenitu nebo bezpečnost České republiky ve prospěch cizí moci. Pod tuto činnost může spadat nejen vyzvídání informací pro cizí státy, ale také sledování osob zpravodajskými prostředky nebo přípravné jednání, jako je budování agenturní sítě.

V základní sazbě by mohl hrozit trest až pět let vězení. U závažnějších případů, kdy by činnost vedla k velké škodě nebo výraznému prospěchu pro pachatele, by tresty mohly dosáhnout až 15 let. Příprava takové činnosti by se rovněž stala trestnou.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zákon nijak neomezuje svobody občanů, ale posiluje bezpečnostní opatření v reakci na hybridní hrozby a zpravodajské aktivity cizích mocností. Opozice však upozorňuje na riziko, že zákon bude využit i proti běžným občanům a politickým oponentům. Někteří poukazují i na to, že znění připomíná známý §98 z komunistického trestního zákoníku o podvracení republiky.

Podle jednoho z předkladatelů pozměňovacího návrhu, poslance Martina Exnera (STAN), je ale novela klíčovým krokem k zajištění bezpečnosti státu. „Doufám, že ho brzy schválí Senát a podepíše prezident. Je to opatření proti zrádcům a kolaborantům, kteří úmyslně poškozují zájmy České republiky vědomou činností pro cizí moc,“ prohlásil Exner o paragrafech, které někteří nazývají „kladivem na kolaboranty“.

Gumové, zneužití

Přestože autoři návrhu tvrdí, že zákon cílí především na nepřátelské státy a jejich zpravodajské aktivity, část senátorů se obává, že široká definice trestného činu by mohla vést k nejasnému výkladu a zneužití vůči běžným občanům.

Senátorka Hana Kordová Marvanová patří mezi nejhlasitější kritiky návrhu. „Tam je tolik vad, že si neumím představit, že bych pro to hlasovala. Paragraf je příliš gumový a umožňuje, aby pod něj spadaly i běžné aktivity. Chybí konkrétní skutek, což znamená, že o vině nebo nevině by rozhodoval pouze domnělý úmysl. To otevírá prostor k zneužití,“ varovala Marvanová ve vyjádření pro Echo24.

Podle kritiků by zákon mohl postihovat například novináře, akademiky nebo aktivisty, kteří by zkoumali citlivé oblasti, aniž by měli úmysl poškodit stát. Podobné obavy panují u hlasů na sociálních sítích. Marvanová také kritizuje formu přijetí návrhu. „Je to přílepek k jinému zákonu. Pokud se má něco takového přijmout, musí to projít řádným legislativním procesem jako samostatný návrh,“ dodala.

Proti bude podle Jany Mračkové Vildumetzové i klub hnutí ANO. „Na základě doporučení od našich právních expertů budu našemu klubu určitě navrhovat, abychom tento návrh vrátili zpět. I když to ministr vnitra odmítá, není pochyb o tom, že jde o přílepek. Navíc přílepek, který je technicky špatně napsaný, velmi vágní, a proto i nebezpečný a zneužitelný,“ sdělila redakci.

Zopakovala také výhrady k nejasnosti ustanovení. „Tohle by Senátem projít nemělo,“ uvedla.

Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra zatím zůstává zdrženlivý. „Za klub mluvit nemohu, budeme o tom teprve diskutovat,“ uvedl senátor Nytra s tím, že si počká na širší debatu.

Nytra ale upozornil na jinou část novely, která se týká zpřísnění pravidel pro udělování občanství občanům Ruské federace. „Tohle mi připadá problematičtější, protože může být v rozporu s principem retroaktivity. Navíc to může narazit na mezinárodní úmluvy,“ varoval.

Naopak senátor Václav Láska (Piráti) návrh podporuje. „Nevidím tam žádnou gumovost ani prostor pro zneužití. Skutková podstata je definovaná dostatečně jasně a jednoznačně,“ uvedl Láska. Připustil, že se dosud podrobněji nezabýval procesem schvalování. „Proces jsem moc neřešil, ale principálně s tím problém nemám. Opatření proti nepřátelským aktivitám jsou důležitá, zejména v současné době,“ dodal.

Významný hlas prezidenta

Pokud Senát novelu schválí, poputuje k podpisu prezidentu Petru Pavlovi. Zatím není jasné, jak se k návrhu postaví, neboť se k němu dosud veřejně nevyjádřil. Prezidentova role však může být klíčová, pokud by Senát zákonem prošel s minimální většinou.

Opozice už během projednávání ve sněmovně návrh ostře kritizovala. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zákon označil za krok zpět. „Ten paragraf je gumový. Pokud projde Senátem, skončí u Ústavního soudu. Podobné zákony jsme tu měli před rokem 1989, a já se obávám, že se historie opakuje,“ prohlásil Vondráček.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) dodal, že zákon by mohl zasáhnout i státy považované za spojence. „Cizí moc není jen Rusko nebo Čína. Mohlo by se to jednou otočit i proti Spojeným státům nebo jiným partnerům. Ať si to vládní většina uvědomí,“ varoval Nacher a věc označil za „přílepek totalitního střihu“.

Senátní výbory začnou návrh posuzovat v následujících týdnech. Očekává se, že projednávání bude komplikované a hlasování těsné. Pokud Senát zákon zamítne nebo vrátí s úpravami, sněmovna bude muset hledat potřebnou většinu, aby návrh znovu prosadila.