Inflace už zas vystrkuje růžky

Statistici přinesli nová čísla o české spotřebitelské inflaci. A výsledek byl docela překvapivý. Sice ne vyloženě šok, ale nepříjemně varovné překvapení ano.

O co šlo: víme, že před pár měsíci se inflace blížila 20 procentům. Poté výrazně poklesla. Přednedávnem dokonce inflace zkrotnula ke 2 procentům, což je cíl, jakého chce dlouhodobě dosahovat i Česká národní banka. Panovalo vesměs přesvědčení, že takhle to už zůstane – minimálně do konce roku. Že inflace je vyřešený problém, který již můžeme smést ze stolu. Jenomže to byl omyl.

Ve skutečnosti během září spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,6 %. To bylo o 0,4 procentního bodu silnější tempo inflace než v srpnu. Tak výrazné zrychlení inflace se nečekalo. A například Česká národní banka navíc počítala s inflací jen na hladině 2,3 %. Výsledek už nezachrání ani to, že meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,4 %. Pro ekonomické uvažování totiž není ani tak podstatné, co se děje z měsíce na měsíc, ale co se děje z roku na rok. Musíme porovnávat stav k letošnímu září proti stavu k loňskému září.

A co tedy nejvíc přispělo k tomu meziročnímu navýšení hladiny spotřebitelských cen? Byly to hlavně potraviny – i když nejen ony. Ale právě potraviny notně přispěly k nečekaně silnému nárůstu meziroční inflace. Potraviny totiž meziročně podražily poprvé od loňského listopadu, konkrétně o 0,6 %. Například ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září oproti loňsku vyšší o zhruba 20 %, másla přibližně o 43 % a čokoládových výrobků o 22 %. To už jsou docela vysoká čísla.

Jistě se zase najde nějaký chytrolín, možná i z vládních řad, který bude chtít tvrdit, že obchodníci si přihazují nemravně vysoké marže a zdražují svévolně“. Ale to není pravda. Od zemědělců, přes zpracovatele zemědělské produkce až po obchodníky všichni svorně hlásí nárůst nákladů, a to zejména z titulu energií, ale i nájemného. Ostatně – přesně to potvrzují i další čísla.

Meziroční inflace totiž už tradičně našla oporu také ve zdražujícím bydlení. Ceny nájemného z bytu konkrétně narostly o 6,4 %. Připlatíme si také za stravovací služby, které podražily o 6,9 % a za ubytovací služby, které zdražily o 8,8 %. Navíc podražily „neřesti“. Ceny lihovin narostly o 5,0 %, piva o 5,1 % a tabákových výrobků o 6,6 %.

Jedinou položkou, která v současné době výrazně brzdí meziroční inflaci, je jen vývoj cen pohonných hmot. Ceny pohonných hmot totiž byly v září meziročně nižší o 11,2 %. Horší je to, že v souvislosti s nárůstem napětí na Blízkém východě v posledních dnech narostla burzovní cena ropy. To se projevuje tak, že koncové ceny pohonných hmot už začínají pozvolna růst. Brždění inflace ze strany pohonných hmot proto nebude v říjnu tak výrazné jako v září.

A je tady další špatná zpráva. Výrazným pomocníkem k brždění inflace byla po velkou část letošního roku vysoká srovnávací základna – prostě ceny byly loni tak vysoké, že čistě statisticky vzato to působilo jako číselná brzda. To už ale přestává platit. I tohle bude dál přiživovat inflaci, společně s potravinami, bydlením, energiemi a cenami pohonných hmot. V závěru roku bude inflace nejspíš koketovat s 3% úrovní, tedy s horní hranicí tolerančního pásma České národní banky. To není možno chápat vyloženě jako úspěch poté, co jsme se několik měsíců snažili inflaci výrazně srazit.

Nové Echo: Zkáza na Blízkém východě. Izrael sundal rukavice. Může válka přinést mír?

Leckdo by si tedy mohl položit otázku, kde se stala chyba, že inflace není už dávno mnohem vyšší. Chcete znát odpověď? Tady je malá nápověda: Češi si za letošní tři čtvrtletí pořídili o 44 procent více nových aut vyrobených v Číně. Mezi elektromobily dokonce podíl čínských aut přesahuje 30 procent. Jak tohle souvisí s inflací? Naprosto zásadně! Evropa si sama sobě regulací tak zdražila energie a výrobu, že její průmysl se stahuje pryč, Evropané se odklánějí od evropského zboží a evropské zboží zdražuje… I kdyby centrální banka znovu zvýšila úrokové sazby, zelenou regulaci to neodbourá a zboží to nezlevní.