Budou vyšší poplatky za ČT nakonec platit všichni? Zákon jde znovu do sněmovny

Poslanci se ve středu scházejí na mimořádné schůzi, aby projednali dlouhodobě kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by měl nově každý, kdo vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Opozice už avizovala, že hodlá využít pozměňovacích návrhů a hrozí tak, že se projednání protáhne podobně jako v prvním kole, kdy diskuse zabrala 18 hodin jednacího času.

Vláda argumentuje, že zvýšení poplatků je nezbytné kvůli inflaci a potřebě zajištění dlouhodobé finanční stability veřejnoprávních médií. Podle návrhu by se poplatek za Českou televizi měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek za Český rozhlas o 10 korun na 55 korun měsíčně, a to od ledna příštího roku.

Opozice, zejména hnutí ANO a SPD, se staví proti tomuto návrhu a volá po alternativním řešení, kterým by bylo financování veřejnoprávních médií přímo ze státního rozpočtu. Podle opozičních poslanců by takové financování zajistilo větší transparentnost a kontrolu nad veřejnými výdaji. Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka kritizoval současný návrh jako „neopodstatněný a nevhodný v době, kdy se mnoho domácností potýká s rostoucími životními náklady“. Opozice zároveň argumentuje, že navýšení poplatků by mohlo mít negativní dopady na dostupnost médií veřejné služby pro širokou veřejnost.

Jedním z hlavních důvodů, proč opozice návrh odmítá, je také rozšíření okruhu poplatníků. Novela totiž počítá s tím, že poplatky budou muset hradit domácnosti nejen za televizní a rozhlasové přijímače, ale i za další zařízení schopná přijímat vysílání, jako jsou chytré telefony, tablety či počítače. Tento krok by podle odhadů přinesl veřejnoprávním médiím až 600 000 nových poplatníků, což opozice označuje za neúměrné zatížení domácností a firem. „Navrhované rozšíření poplatkové povinnosti na chytrá zařízení je nepřijatelné a zbytečně zatěžuje lidi, kteří televizi či rozhlas nesledují,“ uvedl Juchelka.

Mediální výbor podpořil vládní návrh, opozice podává pozměňovací návrhy

Navzdory odporu opozice sněmovní mediální výbor již podpořil vládní návrh na zvýšení poplatků a doporučil jej ke schválení Poslaneckou sněmovnou. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) obhajoval zvýšení jako nezbytný krok k zajištění ekonomické stability veřejnoprávních médií, přičemž zdůraznil, že poplatky nebyly upraveny od roku 2008. Baxa zároveň upozornil na to, že bez zvýšení poplatků by Česká televize a Český rozhlas čelily finančním problémům, které by mohly ohrozit jejich nezávislost a schopnost plnit roli veřejné služby.

„Veřejnoprávní média plní klíčovou roli v poskytování nezávislých a ověřených informací. Navýšení poplatků je nutné, abychom zajistili jejich další fungování a nezávislost na komerčních tlacích,“ uvedl Baxa na posledním jednání výboru. Vláda rovněž navrhuje, aby se poplatky automaticky valorizovaly podle míry inflace, což má zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost.

Opozice však podala řadu pozměňovacích návrhů. Hnutí ANO například navrhuje zrušit inflační doložku, která by automaticky zvyšovala poplatky každé tři roky podle aktuální inflace. Podle opozičních poslanců by takový krok vedl k nepředvídatelným výdajům pro domácnosti a firmy. Poslanci ANO rovněž požadují vypuštění ustanovení o povinnosti platit poplatky za chytrá zařízení a volají po rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), aby mohl kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií.

„Máme celkem 15 pozměňovacích návrhů, které se týkají různých oblastí,“ potvrdil Juchelka. Chtějí především vypustit klíčové ustanovení o chytrých zařízeních. „Pokud se budou chtít Piráti přidat, mohou se samozřejmě připodepsat,“ dodal s tím, že odcházející koaliční Piráti byli také proti.

Diskuse o dezinformacích a pluralitě médií

Dalším sporným bodem je navrhovaná povinnost veřejnoprávních médií bojovat proti dezinformacím. Vládní novela stanoví, že ČT a ČRo budou mít nově za úkol přispívat k postupu proti dezinformacím, a to při zachování svobody slova. Tento bod vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany opozice, ale i některých koaličních poslanců. Například místopředseda podvýboru pro média a svobodu slova Jan Lacina (STAN) uvedl, že veřejnoprávní média by se měla spíše soustředit na podporu mediální gramotnosti a zajištění plurality názorů, než se aktivně zapojovat do rozhodování, co je či není dezinformace.

Podle zástupců hnutí ANO by formulace o boji proti dezinformacím neměla v zákoně vůbec figurovat. Poslankyně Nina Nováková (za KDU-ČSL) varovala, že by taková úprava mohla vést k nežádoucím zásahům do svobody slova a pluralismu. „Veřejnoprávní média by měla být platformou pro všechny názory, ne pro rozhodování, které informace jsou správné, a které ne,“ uvedla Nováková.

Návrh vzbudil odpor i mezi soukromými médii

Novela zákona o koncesionářských poplatcích vzbudila odpor nejen mezi politiky, ale opakovaně i mezi soukromými médii. Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) ve svém otevřeném dopise sněmovnímu mediálnímu výboru varovala, že navrhované změny mohou destabilizovat duální systém vysílání v České republice. Soukromá média upozorňují na to, že novela posiluje veřejnoprávní sektor na úkor komerčních subjektů a vytváří nerovnováhu na mediálním trhu.

Asociace zároveň kritizuje nejasnou definici veřejné služby, kterou poskytují ČT a ČRo, a volá po její modernizaci. „Je nutné, aby byla jasně stanovena pravidla, co přesně veřejná služba zahrnuje, aby bylo možné efektivně kontrolovat využití veřejných prostředků,“ uvádí se v dopise. Soukromá média rovněž zpochybňují transparentnost při návrhu na zvýšení poplatků, přičemž požadují, aby veřejnost měla k dispozici detailní přehled o tom, jak budou nové finanční prostředky využity.

Předposlední kolo projednávání a možné změny

Poslanecká sněmovna se v nadcházejícím týdnu bude zabývat návrhem ve druhém čtení, což je klíčová fáze legislativního procesu, kdy mohou být podány a projednány pozměňovací návrhy. Ačkoli je koalice pevně rozhodnuta prosadit vládní verzi zákona, opozice i někteří koaliční poslanci stále volají po úpravách, které by zmírnily dopady na domácnosti a firmy.