Stamiliardové investice Evropy v USA jsou nereálné, Japonsko už vycouvalo
CELNÍ DOHODA EU-USA
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámila rámcovou dohodu o obchodu a clech. Součástí „dealu“ jsou i evropské nákupy amerických energií za 750 miliard dolarů a další investice v hodnotě nejméně 600 miliard dolarů v následujících letech. Podle analytika Daniela Krále jsou však čísla naprosto nereálná, navíc upozornil, že k nim Ursula von der Leyenová nemá pravomoc. Ekonom ČSOB Dominik Rusinko pak upozorňuje, že s podobnými čísly investic v USA souhlasilo i Japonsko, aby čísla následně dementovalo.
Podle vyjádření Evropské komise k výsledkům jednání má EU v rámci dohody o clech v následujících třech letech v USA nakoupit energie jako LNG, ropu či jaderné produkty v hodnotě 750 miliard dolarů. Součástí dohody by měl být i nákup amerických čipů v hodnotě 40 miliard dolarů. Dalších 600 miliard dolarů by evropské firmy měly v USA investovat do roku 2029.
Zatímco Bílý dům mluví o tom, že EU „nakoupí“ energii za 750 miliard dolarů za tři roky, EU v prohlášení mluví o tom, že „zamýšlí pořídit“ energii z USA v této hodnotě.
Podle vedoucího ekonoma společnosti Oxford Economics Daniela Krále však není reálné těchto čísel dosáhnout a jsou součástí dohody, kvůli Donaldu Trumpovi, který je podle Krále fanouškem velkých čísel. „My jsme souhlasili s těmito ohromnými čísly s tím, že tam není žádný reálný plán to implementovat. Ursula von der Leyenová k tomu nemá pravomoc, ty jsou v rukou národních vlád. Je to věc, kterou zjistíme až za několik let, jestli to Evropa naplnila či ne. Mezitím se stane milion věcí a ta debata bude někde jinde, nebral bych to moc vážně. Asi tam bude ambice kupovat více věcí z USA, i když není šance to naplnit,“ uvedl Král. Upozornil, že minulý rok nakoupily evropské firmy od amerických energii za méně než sto miliard dolarů. Král uvedl, že si dokáže představit pozdější dohodu s USA například za 20 miliard dolarů ročně.
Jeho slova potvrzují i statistiky, o kterých informovala agentura Reuters. Podle ní loni USA exportovaly energie v hodnotě 318 miliard dolarů, z toho přibližně 76 miliard dolarů pocházelo od firem z Evropy.
Reálnost uskutečnění podobně vysokých investic zpochybnil i ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko. Zároveň upozorňuje, že podobnou část o investicích v USA má i nová obchodní dohoda USA s Japonskem, která však nedojde pravděpodobně naplnění. „Například u energií má jít každý z následujících tří let o dovozy v hodnotě 250 miliard dolarů, což je ale objem, který samy USA nebudou schopny dodat. Podobně pochybně vypadají investice v rozsahu 600 mld. dolarů, kde – jako v případě Japonska – nejsou známy bližší detaily a může tak jít spíše o PR číslo pro domácí publikum. Nakonec Japonsko včera oznámilo, že z plánovaných 550 miliard dolarů budou reálné investice činit zhruba 1-2 % ,“ uvedl Rusinko.
Ursula von der Leyenová v minulých dnech oznámila uzavření rámcové dohody. Ta však podle Evropské komise není právně závazná. Komise v pátek představí detaily dohody s americkou stranou a další postup jejího schvalování. Obchodní dohoda mezi EU a Spojenými státy zavádí plošná cla 15 procent na dovozy většiny zboží z EU do USA. Přesné podmínky včetně podmínek například u léčiv, oceli či chemikálií by měla Komise představit v pátek.
O finální dohodě ještě budou probíhat jednání, jelikož ji musí schválit členské státy EU. Podle Daniela Krále však dohodu i přes negativní komentáře některých politiků evropské státy schválí. „Státy budou muset říci, co je alternativa k této dohodě. A zda mají žaludek na to s USA eskalovat a riskovat takovou spirálu eskalací jako Čína. Myslím si, že na to v Evropě nemá nikdo žaludek a určitě ne Francouzi, kterým ekonomika tři roky neroste, roste tam krajní pravice a je tam ohromný deficit veřejných financí. Takže nejsou nyní v pozici začínat obchodní válku s USA,“ uvedl Král. Podle odhadů Oxford Economics by dohoda mohla být implementována do konce tohoto roku.
