EU si uvědomila dopad amerických sankcí na Gazprombank a žádá, aby Washington sankce zmírnil

Evropská unie vyvíjí tlak na Spojené státy, aby zmírnily sankce vůči ruské Gazprombank, která je klíčová pro zajištění dodávek ruského zemního plynu do EU. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg. Největším odběratelem ruského plynu v EU je v poslední době Francie.

EU a USA diskutují o tom, jak zmírnit sankční opatření poté, co některé evropské vlády a společnosti varovaly, že nedávno uvalené americké sankce představují riziko pro bezpečnost dodávek plynu do Evropy.

Rozhovory pokračují i ​​poté, co ruský prezident Vladimir Putin upustil od požadavku, aby zahraniční obchodníci při nákupu ruského plynu využívali pouze Gazprombank, což je krok, který by měl ze strany Moskvy odvrátit dopad amerických omezení.

Mezi možnosti zvažované v rozhovorech mezi Bruselem a Washingtonem patří platby prostřednictvím lucemburské dceřiné společnosti Gazprombank, nebo zda je lepší použít jiné platební kanály.

Putinův dekret o zrušení požadavku platit přímo přes Gazprombank sice pomohl uklidnit evropský trh s plynem, ale dále zkomplikoval platební systém a finanční instituce zůstaly v nejistotě ohledně právních rizik, píše Bloomberg.

Jak uvádí ČTK, kvůli problému navštívila tento týden Petrohrad slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková, aby tam jednala s ruskou plynárenskou společností Gazprom. O dodávkách ruského plynu tento týden jednal v Moskvě také maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko, stejně jako Slovensko, rovněž pokrývá podstatnou část své spotřeby plynu dovozem z Ruska.

O donedávna stoupajícím dovozu ruského plynu do České republiky jsme psali zde.

Minulý měsíc USA uvalily sankce na tuto ruskou banku ve snaze dál tlačit na Moskvu kvůli válce na Ukrajině. Pod tlakem Evropy, která čelila vážnému nedostatku plynu po invazi na Ukrajinu, USA již dříve odložily sankce vůči Gazprombank. Mezitím EU pracovala na posílení alternativních dodávek, včetně zkapalněného zemního plynu z USA, který je ale mnohem dražší a dodávky jsou nespolehlivé, protože neexistují dlouhodobé dohody o dodávkách. Američané prodávají tam, kde je aktuálně nejlukrativnější poptávka.

"Tento růst ceny plynu v EU dokládá, že se stále zcela bez ruského plynu obejít neumí. Nebo alespoň ne za daných ekonomických podmínek," řekl Echo24 ekonom Lukáš Kovanda. "Letos v říjnu odebíraly ze zemí EU nejvíce ruského plynu Francie, Rakousko a Belgie. Francie a Belgie plyn odebíraly námořní cestou ve zkapalněné podobě, Rakousko v plynném skupenství potrubně. O měsíc dříve, v září, dominovaly v odběru ruského plynu v rámci EU Itálie, Francie a Maďarsko. Francie jej odbírala ve zkapalněné podobě, Itálie a Maďarsko v plynné. V srpnu byli největšími odběrateli Maďarsko s Francií, následované Rakouskem," vyjmenoval Kovanda s odkazem na data finského think-tanku CREA.

Zatímco podíl ruského zemního plynu cestou plynovodů do EU klesl z více než 40 % v roce 2021 na zhruba 8 % v loňském roce, dodávky ruského LNG, který je dražší, stoupají. Rusko tak donedávna dodávalo do EU celkem asi 15 % plynu. Norsko, které se stalo hlavním dodavatelem má 30% podíl, a USA dodávají (LNG) asi 19 % evropského plynu.