Naděje pro budoucnost vysokého školství. Aspirující vědci a pedagogové dostanou víc peněz

Studenti doktorského studia by se už za pár let mohli dočkat výrazného zlepšení podmínek. Doktorandi v současnosti pobírají v rámci stipendií peníze, které sami označují spíše za kapesné než cokoliv jiného. Díky reformě, kterou v rámci novely vysokoškolského zákona připravuje MŠMT, by mohli dosáhnout i na dvojnásobek. Nová pravidla by mohla začít platit za dva roky.

Mluvčí MŠMT Tereza Fojtová deníku Echo24 sdělila, že reforma doktorského studia je připravovaná v rámci širší novely zákona o vysokých školách. „Novela je momentálně ve fázi příprav k předložení vládě, přičemž záměrem MŠMT je, aby reforma doktorského studia nabyla účinnosti v akademickém roce 2025/26, tedy aby vstoupila v platnost ustanovení týkající se zvýšení doktorského stipendia, nicméně k dalším postupným krokům vedoucím ke zkvalitnění studia může docházet i bez nutnosti změny legislativy,“ uvedla Fojtová.

Cílem reformy je podle ní dlouhodobě zvyšovat kvalitu doktorského stupně studia a zvyšovat úspěšnost jeho dokončení tak, aby došlo postupně ke snížení počtu neúspěšných studentů, ale počet absolventů by měl zůstat na dnešních číslech. „Konkrétní kroky, které k tomuto cíli vedou, zahrnují například řešení problematiky statusu studujících (postavení student, nebo zaměstnanec) a s tím související problematiku odměňování a slaďování pracovního, studijního a osobního života,“ uvedla Fojtová.

Záměrem reformy je podle ministerstva také napomoci rozvoji individuálních talentů a tvůrčí činnosti studentů. Z tohoto důvodu se plánuje zavedení standardu školitele, který si budou jednotlivé VŠ vytvářet na základě nastavených minimálních standardů, což spadá tematicky do oblasti Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, s nímž musí ministerstvo na reformě spolupracovat, obdobně jako s úřadem ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové.

„Další kroky, které pomohou rozvíjet studující, se vážou k většímu propojení s praxí, rozvoji možností zapojování se do grantů a jejich samostatného získávání nebo podpoře internacionalizace, ať už ve formě stáží nebo utváření mezinárodních výzkumných týmů,“ dodala Fojtová.

Rektorka Univerzity Karlovy a šéfka České konference rektorů Milena Králíčková deníku Echo24 vzkázala, že téma reformy doktorského studia vnímá jako zásadní. „Věnujeme mu jako univerzita náležitou pozornost a participujeme na ni dostupnými formami. Domníváme se, že plánovaný rámec změn je vyjednán a všem aktérům znám, zásadní pro finalizaci i úspěch záměru však bude přesná textace a správné nastavení finančních pravidel,“ řekla Králíčková.

Poukázala také na to, že původně měla reforma začít platit o rok dříve. „Jelikož nejsme gestory novely, nevíme, jak bude stanoven termín její účinnosti. Z dosavadní diskuze a zákonných lhůt se zdá, že původně avizovaný začátek akademického roku 2024/2025 jím nebude. Při těchto zásadních systémových změnách je vždy nutné vyčlenit dostatečnou lhůtu i pro novely vnitřních předpisů všech univerzit,“ vysvětlila Králíčková.

Maximum možného, říkají studenti

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník z ČVUT v Praze pro Echo24 řekl, že během jednání zástupci studentů dokázali dojednat zvýšení garantovaného minimálního stipendia (příjmu) z původních 17 000 na cca 21 000 korun. „Toto minimum je navázáno na minimální mzdu vynásobenou koeficientem 1,2. I kvůli intervenci nového ministra školství došlo k možnosti kombinovat finanční zdroje při financování doktorandů, kde je k dosažení garantovaného příjmu možnost kombinovat stipendium a mzdu z pracovněprávního vztahu, jehož náplní je činnost směřující k vypracování disertační práce,“ vysvětlil Farník.

V novele dochází taktéž ke zrušení státních doktorských zkoušek. V podzákonné normě by podle dohod mělo dojít k omezení povinnosti přímé výuky, kterou doktorandi zajišťují bez nároku na odměnu na maximálně dvě hodiny týdně. „Problémem zůstává právě platnost novely, která se kvůli dlouhému připomínkování ze strany vysokých škol a vyjednávání mezi MŠMT a ministerstvem financí nejspíš posune na druhou polovinu roku 2025,“ dodal Farník s tím, že garantovaný příjem se zavádí pouze pro nově zapsané studenty, což SK RVŠ považuje za nespravedlivé. MF na dotaz deníku Echo24 nechtělo věc komentovat s odvoláním na pokračující jednání.

MŠMT také plánuje rozvolnit pravidla pro rozdělování peněz na doktorská stipendia. „Od příštího roku by se tedy měla zrušit kapitační platba a vysoké školy by měly mít větší možnosti strategicky rozhodovat o počtu doktorandů, a tedy přeneseně i o výši doktorského stipendia. (...) S výsledkem jednání jsme spokojeni a můžeme říct, že se podařilo vyjednat maximum možného,“ myslí si Farník.

Předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) Šárka Lojdová uvedla, že v nejbližších týdnech má být novela projednávána na vládě a následně předložena do Poslanecké sněmovny. Dosavadní kapitační systém financování doktorského studia je podle ní neefektivní. „Ačkoli jsme doufali, že bude příslušný koeficient výpočtu například 1,3 či 1,5násobek, přinese i 1,2násobek zlepšení finanční situace budoucích studentů,“ řekla redakci Lojdová s tím, že pozitivně hodnotí i povinnost vysokých škol zavést zmíněný standard školitele.

Odsunutí platnosti novely o rok Lojdovou a ČAD znepokojuje, protože současné podmínky se v kontextu inflace staly zcela neúnosnými. „Vnímáme, že u studentů roste frustrace a čím dál více z nich zvažuje odchod do privátní sféry nebo na zahraniční výzkumná pracoviště,“ uvedla s tím, že bude nutné co nejvíce sjednotit podmínky nynějších studujících s těmi, kteří do studia nastoupí až poté, co novela vejde v účinnost.